Na katastrálních územích Zbůch, Úherce u Nýřan, Líně a Červený Újezd u Zbůchu byl vytvořen dobývací prostor Zbůch o výměře cca 930 ha.
V tomto dobývacím prostoru bylo koncem 19. a počátkem 20. století provedeno Západočeským akciovým spolkem 11 hlubinných vrtů, z nichž 8 bylo pozitivních a 3 negativní. Na základě výsledků tohoto vrtného průzkumu bylo v roce 1908 – 1911 zahájeno hloubení jam, kterými byly zjištěné zásoby otevřeny. Osová vzdálenost jam je 50 m a jejich původní hloubka činila 663 m. Podle dochované dokumentace procházelo hloubení silně zvodnělými horizonty, především v hloubkách do 140 m a celkové přítoky z těchto vrstev činily u X. jámy 1400 l/min. a u 2. jámy 1000 l/min. 1. jáma – vtažná byla v letech 1922 – 1929 prohloubena na úroveň III. patra do 784 m (s vodním žumpem 796), za účelem zpřístupnění uhelných zásob nacházejících se pod úrovní II. patra. Nejhlubší slojové partie jsou v hloubce 855 m (Sylviánské pole).
Původní název nově otevřeného dolu byl Důl Austria jubilejní do roku 1918. Poté nesl název Pokrok I a od roku 1920 Masarykův jubilejní důl„. V době okupace byl přejmenován na důl Adolf Hitler a od roku 1945 nesl znovu název Masarykův jubilejní důl. V roce 1953 byl přejmenován na Důl Obránců míru.
Začátek těžby spadá do roku 1911, kdy bylo vytěženo 21.000 tun uhlí, zřejmě z příprav a otvírky. Pro těžbu byly nejdříve připravovány západní a severozápadní partie důlního pole, v kterých byly těženy nadložní, střední a spodní sloj. Těžba byla vedena jednak na I. patro – v hloubce 552 m a na II. patro v hloubce 646 m. V pozdějších letech došlo k rozfárání střední partie důlního pole, v letech 1925 – 1932 jižního pole a současně byly činěny pokusy k otevření nejhlouběji uložených slojí dolu slepými šachticemi ve východním poli. Obtížnost odtěžení a dopravy vedla nakonec k prohloubení první jámy Východního a Sylviánského pole. Kolem roku 1955 došlo znovu k otevření a těžbě z Jižního pole a po vyražení průzkumných děl se těžily i sloje nacházející se v Jihovýchodním poli.
Nejvyšší těžba byla docílena v roce 1928 – 442 800 tun, v roce 1943 – 440 585 t a v poválečných letech bylo největší těžby dosaženo v roce 1963 – 350 373 tun.
Těžba uhlí na Dole Obránců míru byla ukončena vyrubáním ochranných pilířů jam v roce 1977.
Na východě sousedil Důl Obránců míru ve Zbůchu s výše položenými bývalými Sulkovskými doly, které byly v letech 1920 zastaveny a zatopeny. S ohledem na tuto skutečnost byl stanoven OBÚ v Karlových Varech a později upraven OBÚ v Plzni ochranný pilíř s cílem chránit důlní prostory Dolu Obránců míru před možností průvalů vod nadržených ve vyrubaných prostorech bývalých Sulkovských dolů.
Západně od Dolu Obránců míru byl od roku 1901 – 1965 v provozu Důl v Týnci (dříve Austria – Pokrok II – Masaryk), který se rovněž nacházel na katastrálním území Zbůch.
