Původní název díla je „Xavery Erbstollen“ (Dědičná štola Xaver), v některých pramenech je dílo uváděno jako „Dědičná štola sv. Františka Xaverského“ nebo také jako „dolní Xaverská štola“ (k odlišení od starší „horní Xaverské štoly“ z r. 1826). Dědičná štola z roku 1836 byla vyražena k odvodnění jam na výchozech bukovských slojí v oblasti Starého Sedloňova (důl sv. Petra, jáma sv. Františka Xaverského a důl sv. Antonína). Štola byla ražena SV směrem pod hřeben Jestřebích hor a prošla všemi bukovskými slojemi.
Štola byla vyražena jako dědičná k odvodnění Starosedloňovských a Markoušovických důlních podniků, lokální přítoky či prameny nejsou dokumentovány. Dle pamětníků byla štola ve skále většinou bez výztuže, geologicky nestabilní úseky a průchody slojemi byly vydřeveny, ústí s portálem vyzděno. V historických dobách i v období rekonstrukci byl profil štoly jednokolejný D5. Mocnost pokryvného útvaru je v místech portálu 0 až 1 m, v oblasti 11. bukovské sloje cca 100 m, mocnost je kolísavá dle konfigurace terénu.
Ve staničení 580 m se nafárala 11. sloj a dle dochovaných zápisů šichtmistra Theodora Lokvence byla v polovině 19. století ražena ještě asi 200 m dál do nadloží. Přesná délka štoly není známá a většina montánních historiků ji odhaduje na 700 m. V období knížecích dolů z ní byly provedeny průzkumné ražby po všech slojích, nejvíc užívané byly rozrážky do 4. bukovské sloje ve staničení cca 470 m, větrné spojení na den po 3. bukovské sloji ve staničení cca 455 m (úpadní jáma Kunigunda) a původní „Wasser und Föderstrecke“ (vodní a těžní chodba) ve staničení cca 375 m, která vedla ze štoly k SZ. V tomto uspořádání sloužila štola až do roku 1899, kdy byla opuštěna. V letech 1920 až 1923 štolu obnovila až po 11. sloj Svatoňovická báňská společnost a štola se stala součástí dolu U Buku. Dne 5. 6. 1949 byla štola rekonstruována potřetí a stala se součástí dolu Pětiletka. Dílo tvořilo tzv. „štolský obzor“ původního Petrova dolu, dolu U Buku i dolu Pětiletka. Až do roku 1962 byla štola hlavním těžním a odvodňovacím dílem po 11. sloj, v roce 1963 byla uzavřena.
Ústí dědičné štoly bylo při likvidaci dolu Pětiletka uzavřeno dvoukřídlými dřevěnými vraty a cca 10 m od ústí štoly byla vybudována betonová izolační zeď s trubami na odtok důlní vody. Tloušťka a konstrukce izolační zdi nejsou známé, zeď je postavena v úseku vyzděném kamennou klenbou.
V Pamětní knize Malých Svatoňovic je informace o těžbě okru, vysráženého z důlních vod v okolí ústí dědičné štoly Xaver. Okr byl používán v oblasti Velkých a Malých Svatoňovic k barvení fasád rodinných domků a jeho těžbou a prodejem se zabýval obchodník Mach.
