Dne 14. 7. 1978 v nočních hodinách došlo v Uranových dolech Západní Čechy na dole Vítkov II následkem trhací práce k usmrcení tří horníků. Po ohlášení události se na místo dostavili pracovníci bezpečnosti, OBÚ a později i ČBÚ Praha.
Prohlídkou místa události, výslechy svědků, jakož i dalším vyšetřováním bylo zjištěno, že předák – střelmistr a pomocník v noční směně z 13. na 14. 7., prováděli trhací práce v rozrážce nového díla. Na pracovišti byli sami dva, pouze na nedalekém komíně JK za pracovištěm rozrážky (na jeho výdušné straně) pracovali další horníci. Jelikož se nacházeli v prostoru ohroženém zplodinami, měl střelmistr za povinnost před provedením trhací práce tyto pracovníky odvolat.
Po příchodu na pracoviště si střelmistr a pomocník připravili podmínky pro práci a započali s vrtáním čelby. Celkem navrtali 43 vývrtů o hloubce asi 1,5 m a práci ukončili kolem 01.00 hodiny.
Po ukončení vrtacích prací odešel střelmistr do skladiště pro výbušiny a pomocník po úklidu pracoviště odešel za ním a společně přinesli trhaviny PERUNIT, PERMONEX a 45 kusů rozbušek DEM. Pak započali s nabíjením čelby. Po skončení nabíjení, propojení roznětné sítě a zkratování roznětného vedení odešel střelmistr odvolat ohroženou osádku komína JK.
Po svém návratu poslal pomocníka s výstražnou tabulkou na přístupovou cestu z 15. patra a uložil mu předělat koncovku bagrové hadice montážním klíčem uloženým v brašně na nářadí, v níž se nacházela i klička k roznětnici RKC – 1. Vzápětí nato střelmistr odešel k těžní jámě zajistit přísun důlních vozíků pro odvoz těžené horniny. Před odchodem upozornil pomocníka, že nelze provést odpal nabité čelby, dokud osádka komínu JK neopustí pracoviště a neodejde do určeného úkrytu.
Ve vozovně lokomotiv se střelmistr zdržel se směnovým technikem a řidičem lokomotivy, kterým tlumočil požadavek o přistavení důlních vozů. V této době byl slyšet zvukový efekt provedeného odpalu a vzápětí nato se dostavil pomocník střelmistra, který na dotaz, zda provedl odpal, odpověděl kladně slovy: „Tak jsem to picnul.“
Na další otázku, kde se nachází osádka komínu JK, se tvářil překvapeně a nedovedl odpovědět.
Ihned po této rozmluvě běžel střelmistr a pomocník na pracoviště a ve světle lamp uviděli tři horníky zčásti zasypané horninou. Bližším ohledáním bylo zjištěno, že horníci již nejeví známky života. Ze situace vyplynulo, že postižení pracovníci v době trhací práce na čelbě právě procházeli kolem ní a byli zasaženi rozpojovanou horninou.
Pomocník střelmistra po provedení opravy vzduchové hadice vzal z brašny na nářadí kličku od roznětnice a v nepřítomnosti střelmistra, aniž vyčkal odchodu ohrožených horníků, čelbu odpálil.
Pracovníky OBÚ bylo zpracováno odborné stanovisko, ve kterém bylo jednoznačně konstatováno porušení bezpečnostního předpisu č. j. 1/71, jakož i Instrukce ČSUP pro střelmistry a skladníky výbušin, neboť:
• manipulaci s výbušninami smí střelmistr provádět teprve tehdy, když nezúčastněné osoby se vzdálily do bezpečného úkrytu proti účinkům trhací práce;
• vývrty se smějí nabíjet teprve bezprostředně před odpálením;
• přívodní vedení smí připojit k roznětné síti Jedině střelmistr až po odchodu všech lidí do bezpečného úkrytu;
• střelmistr umožnil zneužití kličky k roznětnici nepovolanou osobou;
• pracovníkům je s výjimkou stavu nouze zakázáno provádět svévolně jiné práce než které jim byly přikázány nebo povoleny;
• pracovníkům je zakázáno provádět svévolně odpal nabité čelby a neoprávněně přivádět výbušiny k výbuchu.
Na základě odborného stanoviska bylo vzneseno obvinění proti pomocníkovi střelmistra i proti střelmistrovi.
Střelmistr si byl plně vědom toho, že svou nedbalostí porušil bezpečnostní předpisy a svým lehkomyslným přístupem k výkonu povinností se podílel na smrti tří horníků, neboť odnímatelné zařízení od roznětnice (klíček, rukojeť apod.) musí mít u sebe vždy ten, kdo odstřel provádí, a tak musí zabránit jakékoliv manipulaci s prostředky trhací techniky nepovolaným osobám.
Oba byli potrestáni nepodmíněným trestem čtyři a tři roky odnětí svobody a u obou byl vysloven zákaz činnosti na dobu tří let.
