Úvod Doly a revíry UD Příbram Historie bývalých Uranových dolů Příbram (I. část)

Historie bývalých Uranových dolů Příbram (I. část)

27758
12

Počátek historie příbramského uranového ložiska spadá do roku 1947, kdy činností průzkumné jednotky vyslané do prostoru Příbrami z Jáchymova, byla v této oblasti potvrzena existence významného naleziště uranové rudy. V roce 1948 zde byly vyhloubeny první tři průzkumné jámy označené Vojna 1, 2 a 3, jejichž správu zabezpečovaly tehdejší Rudné a tuhové doly Příbram (RTD). Dnem 1.5.1949 byl v Příbrami ustanoven Báňský inspektorát č. VII, podřízený centrálnímu ředitelství v Jáchymově, který převzal od RTD Příbram již vyhloubené průzkumné jámy, a který zajišťoval další výstavbu jam a důlních provozů až do roku 1956.

V uvedeném období 1949-56 byla těžební organizace v Příbrami členěna do 6ti závodů označených:

Bytíz (j.č. 10, 11, 11A)
Sever (j.č. 5, 6, 9)
Střed (j.č. 1, 2, 4)
Kamenná (j.č. 3, 3A, 7)
Východ (j.č. 8)
Jih (j.č. 12)

Ke dni 1.4.1956 byl Báňský inspektorát č. VII zrušen a jeho funkci převzaly “Jáchymovské doly Příbram se sídlem v Příbrami” (JDP), které zahrnovaly závody Bytíz, Sever a Střed (ostatní závody byly sloučeny nebo zrušeny).

K další změně v organizačním uspořádání došlo dnem 1.6.1960/ kdy JDP byly rozčleněny na nové 3 celky:

– Jáchymovské doly Bytíz n.p. (j.č. 10,11,11A,16,17, úpravna 1. máj)
– Jáchymovské doly 9. květen n.p. (j. č. 1, 2, 3, 3A, 4, 5, 6, 6A, 7, 9, 15, 18 a 21)
– Jáchymovské doly závod pomoc. provozů n.p. (ústř. dílny, dopravní hospodářství, geol. průzkum)

V roce 1965 (1.4.1965) byly uvedené 3 celky sloučeny do podniku “Jáchymovské doly n.p. – Příbram se sídlem v Konětopech” a organizačně rozčleněny na doly a provozy takto:

důl č. I,
důl č. II,
důl č. III,
důl č. IV,
důl č. V
provoz Úpravna 1. máj,
Strojně montážní provoz,
Elektroprovoz,
provoz Dopravního hospodářství,
provoz MTZ,
úsek Ubytování,
úsek Stravování.

Dnem 1. ledna 1966 dochází ke změně názvu na “Uranové doly n.p. Příbram” při zachování uvedeného organizačního členění.

S postupem vydobytí zásob na jednotlivých dolech docházelo v dalších letech k jejich postupnému organizačnímu rušení a vzájemnému slučování, takže od 1.7.1984 zůstaly v provozu pouze doly III a IV (důl V byl zrušen a sloučen s dolem IV již v roce 1967, důl II byl začleněn do dolu I a ten byl následně sloučen s dolem IV. Důl III byl rovněž sloučen s dolem IV).

Dnem 1.5.1991 byl příkazem ředitele s.p. ČSUP zřízen odštěpný závod “Správa uranových ložisek se sídlem v Příbrami” (SUL o.z. Příbram), do jehož struktury byly ke dni 30.6.1991 začleněny veškeré organizační jednotky k témuž datu zrušených podniků UD k.p. Příbram a UD k.p. Západní Čechy.

V roce 1991 byla rovněž ukončena těžba uranu na posledním provozovaném dole č. IV (poslední vůz byl slavnostně vytěžen na j.č. 19 dne 30. září 1991).

Po tomto datu pokračovaly v podzemí nadále ražby dvou překopu pro ověření geologické situace v místě plánované výstavby podzemního zásobníku plynu na 21. patře j.č. 16, vlastní výlomové práce uvnitř prostoru PZP (výlom 620 000 m3) byly zahájeny na jaře roku 1992 a ukončeny na podzim roku 1996. V 1997 probíhala v podzemí výstavba uzavíracích tlakových uzávěr na přístupových překopech, veškeré práce byly ukončeny koncem března 1998.

Na základě příkazů ředitele s.p. ČSUP se v průběhu roku 1991 z o.z. SUL Příbram oddělily další provozy jako Závod dopravy, Závod sociálních a stavebních služeb, Dodavatelsko-inženýrský provoz, Provoz zásobování a dřevařské výroby. Vyčleněné provozy byly následně privatizovány.

Dnem 1.5.1992 byl rozhodnutím ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR změněn název st. podniku ČSUP na st. podnik DIAMO se sídlem ve Stráži pod Ralskem, v souvislosti s tím došlo i ke změně v názvu o.z. SUL Příbram na “Diamo s.p., o.z. Správa uranových ložisek Příbram”.

Za celé období exploatace příbramského ložiska, t.j. za období 1947-1991 (44 let), bylo z podzemí vytěženo celkem 48,8kt uranu, 6,2 kt olova, 2,4 kt zinku a 28,9 t stříbra. K tomu účelu bylo opracováno 19,6 mil. m2 žilné plochy, vytěženo 6 mil. m3 aktivních základek a vyraženo 2 188 km horizontálních důlních děl, zásahujících do hloubky až 1,5 km.

Přímo z povrchu bylo na ložisku vyhloubeno 27 těžních a větracích jam, jejichž celková hloubka činí cca 17,4 km, kromě nich bylo dále vyhloubeno cca 5,6 km slepých jam a surfů. Z uvedených hlavních jam pět překročilo hloubku 1000 m (j. č. 16 – 1838 m, j.č. 11A – 1504 m, j.č. 19 – 1457 m, j.č. 15 – 1242 m, j.č. 13 – 1140 m), hloubka většiny ostatních se pohybovala v rozmezí 500 až 600 m.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA

12 KOMENTÁŘE

  1. Dobry den v 80 letech jsem pracoval v uranovych dolech a nyni bych potreboval zapoctovy list a nemohu se dohledat adresy prosim o kontakt kam se obratit dekuji

  2. Dobrý den.V letech 1971-1975 jsem pracoval v uranových dolech jako náhradní vojenská služba a nyní bych potřeboval zápočtový list pro přiznání dúchodu.Prosím o zaslání kontaktu nebo adresy kde se mohu obrátit.Za vyřízení děkuji.Jozef

  3. Dobrý den.Potrepoval by som nejaky kontakt na uranovu banu.Mal by som zaujem o prácu.Neviem ho nikde zohnať.

  4. Dobrý den
    10.5.1973 jsem pracoval v Uranových Dolech na 18 měsíců jako náhradní vojenská služba a k výpočtu důchodu potřebuji zápočtový list nebo doklad o tom že jsem tam pracoval – poprosím buď o něj či nějaký kontakt na příslušnou osobu či firmu,,,,,,,,

    Děkuji mnohokrát za odpověď

    Pan Šíma Miloslav
    6.7.1952

  5. Vazene damy a panove,
    v roce 2009 byla pubkiovana ma monografie o ceskoslovenskem uranovem dolnictvi po roce 1945 pod titulem: Stalins Bombe und die “Hölle von Joachimsthal”. Uranbergbau und Zwanagsarbeit in der Tschechoslowakei nach 1945. LIT-Verlag Münster 2009. 847 Seiten (mit zahlreichen Schwarzweiß-Fotos des Verfassers). =Geschichte-Band 87. –
    Je zajimavé, ze dodnes v CR kniha je neznama.
    S peknym pozdravem
    Otfrid Pustejovsky

  6. Prajem všetko najlepđie v Novom roku2017.
    Prosim vas mam na vas taky dotaz. V rokoch 1974 -1984 -1986 som pracoval v Uranovych dolech Pribram a chyby Ceske sprave socialniho ako aj Slovenskej poistovne doklad o doby zamestnania čo je dost zaražajuce. Prosim o kontakt, respektive kde sa možem s tou žaidostou obratit.

  7. Dobrý den,v 80 letech jsem pracoval v uranových dolech Příbram a nyní mi chybí zápočtový list.Prosím o kontakt na někoho z důvodu jeho dohledání.
    Děkuji
    Vlasta

  8. Zápočtový listy budou s největší pravděpodobností k dohledání v archivu
    DIAMA kde je i personální agenda.Pokud nedošlo už k jejich skartaci což
    nepředpokládám.Možná by stačilo se telefonicky nebo mejlem domluvit
    a nechat si to poslat..

    https://www.diamo.cz/kontakty

  9. Dobrý den, hledám mého biolog. otce.Kdo by si vzpomněl na pana Zdeňka Suka a jeho tehdejší manželku Alžbětu. Myslím že bydlela na Pahorku. Ona byla operátorkou a on u uranových dolů. Rozvedli se 1964. On se znovu oženil a bydlel na sídlišti. Jde mi pouze o informace protože mi moje matka nebo příbuzní nic nechtějí říci. Vždy se zmínil o tom, že jeho dítě nejsem. Děkuji za informace. Byl ročník1928 a žil v Příbrami až do smrti asi v roce 1985 nebo1986.

  10. V současné době zpracovávám genealogii mého rodu. Můj otec Jaroslav Trmal pracoval cca od roku 1954-1968 v Uranových dolech Příbram. Jako jeho syn však mám obecně o jeho životě minimální poznatky. Moc by mě proto zajímalo více podrobností o jeho životě i práci v tomto bývalém podniku. Dozvěděl jsem se, že nástupnický podnik “Diamo” údajně disponuje archivem bývalých pracovníků UD Příbram. Byl bych Vám velice vděčný za zaslání podrobnějších informací o mém otci a jeho působení v tomto podniku.
    Za Vaši ochotu předem děkuji
    a jsem s pozdravem
    Jaroslav Trmal
    Sušice

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..