Vlastní uranové ložisko je žilným ložiskem hydrotermálního původu, jeho geneze je vázána na exokontakt středočeského granitoidního plutonu, vzniklého v době variského vrásnění.
Nejvýznamnějšími průvodními horninami jsou slabě regionálně a konktaktně metamorfováné horniny svrchního proterozoika (břidlice), částečně překryté kambrickými sedimenty. Uranové zrudnění je vázáno na rudní žíly SZ až SV směru (převážně strmé, pravé), rozměry rudních žil se pohybují od desítek metrů až po 1000 i více metrů po směru i sklonu při mocnosti převážně 5 až 100 cm (výjimečně až 10 m). Ve výplni žil bylo stanoveno téměř 90 minerálů, z nichž převládá kalcit, dále se vyskytují křemen, uranit, urano-antraxolit, galenit, sfalerit a další. Uranové minerály jsou na plochách žil soustředěny do rudních čoček, jejichž plocha činí cca 10% celkové žilné plochy.
Rudní žíly jsou v prostoru ložiska vyvinuty nerovnoměrně a koncentrují se do tzv. žilných uzlů. Celkem je na ložisku rozlišováno 20 žilných uzlů, rozčleněných do 9 úseků. Úseky byly pojmenovány dle názvů nejbližších obcí v pořadí:
I – Třebsko
II – Kamenná
III – Lešetice
IV – Brod
V – Jeruzalém
VI – Háje
VII – Bytíz
VIII – Skalka
IX – Obořiště
s tím, že každý úsek zahrnoval 1 až 5 žilných uzlů. Nejbohatším úsekem byl úsek Bytíz (25010 t uranu), nejbohatšími uzly pak L1-B34 a Bt40 s 9300 t a uzel Bt4 s 8800 t uranu. Celkem bylo na ložisku otevřeno a prozkoumáno přes 2 500 rudních žil, z nichž 1641 žil obsahovalo uranové zrudnění, 35 žil polymetalické zrudnění (Pb-Zn-Ag) a na 19 žilách byly zjištěny výskyty stříbra.
