V dubnu roku 1965 bylo na ložisku Hamr, v DP Hamr I, v oblasti jižně od vrchu Děvín, zahájeno hloubení první průzkumné jámy. V průběžné indexaci Geologického průzkumu UP Příbram značená jako jáma GP-74. Po předání ú. o. Hamr byla v souladu s TES zpracovanou PÚUP Ostrov nad Ohří přejmenována na jámu č. 9 (také 9P-Lužice). Touto jamou měl být otevřen experimentální blok Lužice (BL). Jednalo se o kruhovou jámu s průběžně betonovaným pláštěm. Jáma byla založena v nepříznivých hydrogeologických podmínkách, přítoky důlní vody nebyly tehdejšími technickými prostředky zvládnutelné, a proto bylo hloubení ve 136 m zastaveno.
Jáma byla převedena v roce 1966 do mokré konzervace.
V roce 1990 byla na základě dokumentace „Plán likvidace jámy 9P – Lužice“ provedena likvidace jámy zásypem. Likvidaci prováděl o. z. UD Hamr.