Hloubení první jámy č.1 na dole Hamr (Sever) započalo v roce 1967. Protože se jednalo v této fázi o průzkumnou jámu byl zvolen minimální čistý průřez jámy a ten byl dán a limitován dimenzí větrání při dobývání pokusného bloku BS a činil 10 m2. Profil jámy byl zvolen kruhový. Po vyražení ústí jámy s kanály byl vnitřní čistý průměr jámy v další části zvětšen z 3,6 na 3,8 m (tj.11,33 m2). Tuto změnu si vyžádala vyprojektovaná definitivní výstroj jámy a bezpečnostní rozteče v terči jámy dané předpisy a požadavek nepřekročit max. povolenou rychlost větrů v jámě dle BP.
Jáma byla vyztužena litým betonem pomocí ocelové posuvné formy s krokem 3 m, zavěšené na zdvojeném pracovním povalu.
V pevných a nezvodněných intervalech hloubení jámy byla ražena hrubým profilem 18,1 m2 a síla výztuže litého betonu byla 0,5 m. Betonová směs byla do hloubení dopravována z povrchu potrubím o průměru 150 mm.
Ve zvodněných a málo soudružných horninách byla realizována technologie vyztužování o síle výztuže 1 m tak, že hrubý profil byl ražen v profilu 26 m2. V profilu jámy byla s krokem 1m nejdříve zabudována kruhová ocelová korýtková výztuž zavěšená na háky, se zátahem vlnitým plechem o čistém profilu 18 m2. Volný prostor mezi pažením a horninou byl vyplněn kačírkem, který po dobu betonáže prostoru mezi formou a TH výztuží zajišťoval drenáž vyztužovaného úseku a izolaci betonáže před přítokem důlních vod. Po vytvrzení betonu byla následně provedena cementová injektáž vrstvy kačírku.
Pro zahloubení jámy do hloubky 30 m byl použit jeřáb PRESTO s okovem. Pro další ražbu jámy byla instalována kovová hloubící věž. Vrtací práce byly zajištěny těžkými vrtacími kladivy typu RP-30 (SSSR), odtěžení rubaniny po trhací práci bylo prováděno zavěšeným drapákovým nakladačem BČ-1 (SSSR), zavěšeném na pracovním dvouetážovém povalu, do okovu.
Větrání hloubení zajišťoval sací lutnový tah o průměru 400 mm osazený na povrchu dvoustupňovým ventilátorem Prochodka 500 2M.
Výše uvedená technologie hloubení jámy se plně osvědčila a byla použita na všech ostatních vyhloubených jamách v severočeské oblasti, měněna byla pouze dimenze mechanizace hloubení podle raženého průměru jam.
Funkce jámy byla v době ověřování dobývání na BS bloku průzkumná, vtažná a do náběhu dolu na plnou těžební kapacitu těžní. V době plné těžební kapacity DH I byla propojena na 4. patře s jamou č. 2 a využívána jako větrací jáma pro výduch dolu.
Díky za zajímavý článek. Jenom bych si dovolil upozornit, že se razí horizontální důlní díla. Jámy se hloubí a to i dovrchně.
Zdař Bůh!