V roce 1959 vznikla při tehdejším útvaru perspektivního průzkumu ÚSVTRS pracovní skupina KP X, později sedimentární skupina n. p. Jáchymovské doly Geologický průzkum (JD GP), jejímž úkolem bylo provádět průzkum sedimentárních oblastí s cílem lokalizovat v Československé republice nová perspektivní ložiska radioaktivních surovin. Práce této skupiny nebyla úspěšná do roku 1964. Souběžně s tímto specializovaným průzkumem pracoval Ústřední Ústav Geologický na podložní geologické mapě a prognostické mapě ložisek nerostných surovin nevystupujících na povrch. Pro účely tohoto úkolu bylo na celé republice provedeno regionální aeromagnetické a gravimetrické měření, které bylo ve vybraných územích doplněno podrobným geofyzikálním měřením (elektrické metody, podrobná aeromagnetika magnetika, seismika apod.) a sítí strukturních vrtů, které geofyzikální průzkum doplňovaly a upřesňovaly. Na těchto strukturních a všech ostatních vrtech byly předepsány kromě odběrů jader také komplexy karotážních metod, mezi nimiž byla také gama karotáž.
V rámci aeromagnetického průzkumu byla v okolí vrchu Děvín jihovýchodně od obce Hamr na Jezeře zjištěna anomálie, která indikovala výskyt feromagnetických rud. Na ověření této anomálie byl odvrtán strukturní vrt HJ 1, ve kterém gama-karotážní měření v roce 1962 zaznamenalo dvě průmyslově významné rudní polohy v hloubce 201 m a 203 m. Radioaktivní anomálie se vyskytovala v pískovcovém souvrství. Následnou revizí gama-karotáže nejbližšího průzkumného vrtu DH-1 v Dolních Heřmánkách byla objevena i v tomto vrtu radioaktivní anomálie.
V roce 1963 byly v okolí těchto vrtů založeny skupiny vrtů k detailnímu ověření radioaktivních anomálií. V okolí vrtu DH-1 většinou tyto vrty zhavarovaly, v okolí HJ-1 byly odvrtány v řídké síti, takže zasáhly pouze okraje budoucího ložiska. Přes počáteční neúspěch bylo rozhodnuto v ověřování anomálie pokračovat.
V roce 1964 převzal vrtné práce v oblasti severočeské křídy od závodu Geologický průzkum závod II, Zábřeh závod Geologický průzkum V, Ostrov nad Ohří, který zvládl technologii vrtání ve zvodněných pískovcích. Další skupina průzkumných vrtů umístěných na vrcholcích rovnoramenného trojúhelníku v okolí HJ-1 prokázala výrazně lepší parametry zrudnění, než tomu bylo na prvním vrtu HJ-1. Následný explozivní rozvoj vrtných a geologických prácí v lokalitě Hamr na Jezeře (do konce roku bylo navrtáno 25 vrtů) umožnil předložit první výpočet zásob ložiska Hamr (prozatím pouze na mikrobloku C2-1) již koncem roku 1964
