Dobývání se zastaví po 122 letech. Příčinou je sesuv vnitřní výsypky lomu Jiří, který před dvěma lety zablokoval postup Družby. V provozu od září zůstane už jen těžba skrývky.
Po 122 letech se 31. srpna 2011 zastaví dobývání hnědého uhlí v lomu Družba v Novém Sedle. Lom, který poskytoval v posledních letech práci téměř tisícovce lidí, bude v omezeném měřítku fungovat až do roku 2015. Půjde ale už jen o těžbu skrývky.
“Důvody k zastavení těžby jsou technického rázu a souvisí se sesuvem vnitřní výsypky lomu Jiří, ke kterému došlo v roce 2009,” potvrzuje František Kastl, ředitel divize Těžba. Těleso výsypky se totiž zapřelo o prostor dělící lom Jiří od sousední Družby, a znemožnilo jí tak další postup.
“V současné době tak v lomu pracují už jen dva velkostroje. A i ty se posledního srpna zastaví,” říká k postupu uzavření Družby Kastl s tím, že následně budou rýpadla KU14 a KU03 i s pasovými vozy přesunuty na některé z montážních míst v okolí, než bude rozhodnuto o jejich případné likvidaci nebo odprodeji.
“Zároveň ve stejnou dobu začne také demontáž pohyblivé dálkové pasové dopravy v lomu, že které bude jedna linka, včetně nakládací stanice, do poloviny příštího roku kompletně zlikvidována,” říká ředitel divize Těžba s tím, že druhá linka zatím zůstane v provozu. Bude totiž sloužit k transportu menšího množství uhlí, které prochází skrývkovými řezy. “Odtěžovat se ale bude jen dva roky, a přibližně v ročním objemu 700 až 750 tisíc tun.”
V porovnání s běžnými výkony lomu však jde o zanedbatelné množství. V období největších výkonů v letech 2002 a 2003, totiž lom vytěžil až 2,4 milionu tun uhlí. Letos pak jeho těžba v důsledku útlumu poklesne na necelých 800 tisíc tun.
Lom Družba přitom patřil pro Sokolovskou uhelnou k důležitým částem výroby. Narozdíl od sousedního lomu Jiří totiž obsahoval uhlí sice s menší výhřevností, ale zato výrazně nižším obsahem síry. Zatímco uhlí z Vintířova má v průměru dvě a až dvě a půl procenta obsahu síry, to novosedelské mělo maximálně jedno procento.
“Na druhou stranu byl nevýhodou lomu Družba horší skrývkový poměr, kdy na jednu tunu uhlí připadalo až 4,5 metrů krychlového skrývky. Kdežto Jiří má něco málo přes polovinu tohoto množství,” říká Kastl.
Ačkoliv ale těžba uhlí v lomu již za necelý měsíc definitivně skončí, pro region to nebude znamenat žádný sociální otřes. Drtivá část z 988 pracovníků lomu totiž našla uplatnění v ostatních provozech Sokolovské uhelné, menší množství pak využilo možnosti odejít do předčasného důchodu.
“Nicméně část lidí zůstane v lomu pracovat i nadále kvůli zabezpečení nezbytných prací,” konstatuje ředitel divize Těžba. Půjde například o ty, kteří se budou starat o likvidaci pasových dopravníků, pracovníky kolejové dopravy, nebo obsluhu dvou velkostrojů a dvou rýpadel na skrývce. Ty by měly do roku 2015 vytěžit zhruba 16 milionů metrů krychlových materiálu, a tím kolem roku 2015 zároveň zakončit také sypání Smolnické výsypky.
Ukončení těžby lomu Družba ale neznamená, že se tamní zásoby uhlí definitivně odepíší. V zemi ho totiž leží miliony tun a lom je měl těžit zhruba do roku 2035. “V roce 2016 proto proběhnou přípravy k nasazení technologických celků jedna a dva do prostoru u Královského Poříčí, které měla původně těžit Družba po roce 2025. A tyto celky by měly následně, v opačném směru postupu, uhlí odtěžit,” dodává Kastl.
Lom Družba v Novém Sedle je přímým nástupcem dolu Kaiser. Ten zahájil těžbu v roce 1889 nejprve hlubinným způsobem, a od roku 1907 zahájil také lomový způsob dobývání. Hlubinná těžba byla ukončena až v roce 1959, nicméně do té doby důl vystřídal hned několik jmen. V roce 1921 byl přejmenován na Konkordii, posléze nesl jména Truman a Svornost, aby byl roku 1951 přejmenován na současnou Družbu. V roce 1913 byla pak v blízkosti dolu v Novém Sedle vybudována hnědouhelná elektrárna, která zásobovala, spolu s elektrárnou v Dolním Rychnově, elektrickou energií široké okolí do doby, než byla uvedena do provozu elektrárna v Tisové.
S použitím Jiskra J., Z historie uhelného hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku, Sokolov 1993
