V průběhu uplynulých let těžily v podnicích a závodech v západní oblasti sokolovského revíru, předchůdci koncernového podniku Důl Pohraniční stráž, Březová, povrchové lomy:
LOM SILVESTR
Dobývacím prostorem lomu Silvestr byl jižní výběžek sokolovské uhelné pánve. V roce 1945 zahajoval těžbu jako malolom s nedostatečnou dobývací strojní kapacitou – 1 kolesové a 1 lopatové rypadlo o obsahu 1,5 m3, skrývku těžilo parní rypadlo o obsahu lžíce 2m3. Vytěžené uhlí bylo na třídírnu dopravováno úklonnou řetězovkou. Skrývka odvážena parními lokomotivami s vozy o obsahu 6,3 m3. Těžil uhlí slojí Antonín a Anežka – dosahovaly mocnosti až 65 m a nebyly odděleny žádným mocnějším proplástkem. Nadloží dosahovalo maximálně 10 m – tím byly vytvořeny nejpříznivější podmínky pro rozvoj lomu. V roce 1953 začala veliká investiční výstavba a přeměna na velkolom – v roce 1955 dosáhl poprvé těžby přes 1 mil. tun uhlí. Zavedení elektrické trakce v roce 1958 umožnilo nahradit parní lokomotivy za elektrické – podstatnou měrou přispělo ke zvýšení těžby uhlí a zlepšení pracovních podmínek v lomu. Při dobývání uhlí byla nasazena dvě kolesová rypadla Fe250 a kolesové rypadlo SchRs 315, skrývku těžila rypadla E 2,5 a rypadlo SchRs. Vrcholu těžby dosáhl lom Silvestr v roce 1971, kdy vytěžil 4 153 tis. tun uhlí při odklizu 2 064 tis. m3 zeminy.
Lom Silvestr se významně podílel na těžbě uhlí v sokolovském revíru zejména v době svého největšího rozvoje v letech 1957 – 1972. Vysoko překračoval projektované výkony v těžbě. K 30. listopadu 1981 ukončil vyuhlením svoji činnost. Za 41 let bylo z lomu Silvestr vytěženo 89 942 126 tun uhlí a 50 818 012 m3 skrývky.
V současné době je v provozu vnitřní výsypka, která řeší zahlazení dolové činnosti po vyuhleném lomu Silvestr.
LOM ANTONÍN
Lom Antonín byl provozován v letech 1945 – 1964. Po roce 1954 zde byla nasazena pouze parní rypadla a doprava uhlí byla zajišťována lanovkou a řetězovkou na třídírnu Antonín a elektrárnu Dolní Rychnov. Zastaralá technologie dobývání uhlí a dopravy byla postupně nahrazena rypadly různých typů, zpočátku parní a motorová, později b elektrickým pohonem, parními lokomotivami o rozchodu 900 mm s výklopnými vozy BH 6,3 m3. Protože lom Antonín neměl dlouhodobější výhled, zůstala zde až do zastavení provozu zachována malolomová koncepce. Nejvyšší těžby dosáhl v roce 1958 1 598 154 tun uhlí.
Po vyuhlení lomu Antonín byl prostor přesypán převýšenou výsypkou.
LOM GUSTAV
Po květnu 1945 došlo v lomu Gustav k rychlé těžební konsolidaci. Zpočátku byla těžba zajištována parními rypadly s odvozem lanovkou a řetězovkou. Tato doprava byla nahrazena parními lokomotivami BS 200 a maloprostorovými vozy 6,3 m3 v roce 1954. Od roku 1951 byla postupně nahrazována parní rypadla elektrickými E 2,5. V roce 1966 byla ukončena elektrifikace dopravy -parní doprava byla zrušena a zavedeny elektrické lokomotivy E 17 s velkoprostorovými vozy. Dobou těžebního vrcholu byla léta 1958 – 1966, kdy těžba dosahovala maximálních hodnot – přes 1,6 mil. tun uhlí a 2,6 mil. m3 skrývky ročně. Po roce 1966 těžby postupně klesaly v souvislosti s douhlováním sloje Antonín i s dobírkou zbytků hlubinně rubané sloje Anežka. Těžba byla ukončena v roce 1974.
Lom Gustav III. po rekonstrukci na počátku 60. let odvážel kubaturu na výsypku „Stockviese“, která byla následně rekultivována a upravena na bažantnici.
LOMY MEDARD II. a III.
V roce 1957 byla zahájena těžba z nově otevřeného lomu Medard II., který byl budován jako středně velký provoz. Těžil sloj Antonín a skrývkové hmoty byly zakládány na výsypky Radvanov a Kacéřov. Uhlí z lomu Medard II. bylo směrováno na třídírnu Medard II. V roce 1974 byla těžba lomu ukončena.
Lom Medard III. byl také otevřen v roce 1957 ve Svatavě – Podlesí. Těžilo se zde nepodstatné množství uhlí v letech 1957 a 1959. Dále těžba nepokračovala a celý prostor byl přesypán výsypkou.
