V roce 1881 byl založen lom Luitpold, kde největší sokolovský uhlobaron Johann David Starck těžil vydatnou uhelnou sloj. V počátcích tu horníci pracovali ručně, od roku 1901 byly nasazeny stroje, hlavně na odklízení zeminy nad zásobami uhlí. Od počátku měl lom problémy s vodou z Ohře.
V roce 1945 byl Luipold přejmenován na lom Antonín.
Pod tímto názvem byl lom provozován do r. 1964. V roce 1954 zde byla nasazena pouze parní rypadla a doprava uhlí byla zajištována lanovkou a řetězovkou na třídírnu Antonín a elektrárnu Dolní Rychnov. Zastaralá technologie dobývání uhlí a dopravy byla postupně nahrazena rypadly různých typů, zpočátku parní a motorová, později s elektrickým pohonem, parními lokomotivami o rozchodu 900 mm s výklopnými vozy BH 6,3 m3. Protože lom Antonín neměl dlouhodobější výhled, zůstala zde až do zastavení provozu zachována malolomová koncepce. Nejvyšší těžby dosáhl v roce 1958 1 598154 tun uhlí.
Po vyuhlení lomu Antonín byl prostor přesypán převýšenou výsypkou.
