S briketováním uhlí se v revíru začalo v roce 1880 v Kynšperku. V roce 1890 zde byla uvedena do provozu ještě i druhá briketárna. Další vyráběly brikety v Bukovanech (1905), v Lipnici při dole Kateřina, v Novém Sedle při dole Jednota a v Dolním Rychnově velkopokusná Herglotzova briketárna. Malá výrobna briket s jedním bubnovým parním sušákem fungovala i v Pile u Karlových Varů při dole Josef-Jan. Všechny briketovaly bezpojidlovým způsobem. Po druhé světové válce byly uvedeny do provozu ještě dvě velkokapacitní briketárny v Tisové a Vřesové. Počátkem 90. let 20. st. byla v provozu pouze poslední z nich.
Ze sokolovského uhlí se zvýšeným obsahem vosku se vyráběly saze pro výrobu barev v sazové peci v Loučkách a v Dolním Rychnově od roku 1835. Dále se vyráběl montánní vosk v Pile a Dražově extrakcí benzolem od roku 1911 a 1912. V Čižebném u Nového Kostela se z voskového uhlí v Rolleových retortách vyráběl dehet, lehký olej a hnědouhelný koks od roku 1925. Uvažovalo se i o stavbě voskárny při dole Erika v Lomnici, ale pro nedostatek vhodných zásob uhlí se od projektu upustilo.
Po osvobození v roce 1945 byl stav dolů neutěšený. Během druhé světové války nebyly žádné větší investice do uhelného průmyslu vkládány, pouze se těžilo. Úroveň mechanizace byla nízká, vybavení zastaralé. Převládal hlubinný způsob těžby, v provozu se nacházelo v roce 1945 39 hlubinných dolů a 15 malolomů, z nichž nejmenší Marta v Počernech těžil okolo 400 t uhlí ročně. Jedinou mechanizaci v dolech tvořily nátřasné žlaby, důlní lanovky a šramačky. V lomech pak parní a elektrická lopatová a korečková rypadla Menck, Orenstein-Koppel, Škoda, Wasserhüte a další doplněné o parní lokomotivy na důlních tratích rozchodu 900 mm. Vážné problémy nastaly i v pracovních silách. V roce 1945 odešli váleční zajatci a o rok později byli odsunuti na základě Postupimské dohody také Němci. Ke konsolidaci došlo teprve kolem roku 1948. Postupně se uzavíraly hlubinné doly a nastával rozvoj těžby na velkolomech.
Přehled výroby briket:
| rok | výroba briket (t) | počet briketáren v provozu |
| 1882 | 882 | Kynšperk I uvedena do provozu v r. 1880 |
| 1884 | 7 096 | Kynšperk |
| 1890 | 28 157 | Kynšperk I a II |
| 1895 | 38 039 | Kynšperk I a II |
| 1900 | 54 224 | Kynšperk I a II |
| 1913 | 239 639 | Kynšperk I a II, Lipnice, Gustav |
| 1920 | 163 500 | Kynšperk I a II, Gustav |
| 1925 | 202 256 | Kynšperk I a II, Gustav |
| 1930 | 178 529 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1937 | 232 454 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1940 | 295 106 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1945 | 187 366 | Kynšperk I a II, Gustav, Union II, Corona v Pile, D.Rychnov |
| 1960 | 383 164 | Tisová, Gustav, D.Rychnov, Jednota (Union II), Pila |
| 1970 | 1 355 656 | Tisová, Vřesová |
Přehled těžby uhlí:
| rok | těžba uhlí (t) | poznámka | rok | těžba uhlí (t) | poznámka |
| 1860 | 102 625 | 1905 | 3 064 974 | poprvé přes 3 mil. tun | |
| 1861 | 205 830 | ||||
| 1862 | 124 044 | 1910 | 3 632 188 | ||
| 1863 | 139 384 | 1915 | 3 657 563 | ||
| 1864 | 168 101 | 1920 | 4 405 840 | poprvé přes 4 mil. tun | |
| 1865 | 177 685 | ||||
| 1866 | 288 725 | 1925 | 3 502 750 | krize | |
| 1867 | 200 706 | 1930 | 3 528 562 | ||
| 1868 | 213 937 | 1935 | 2 787 360 | krize | |
| 1869 | 224 552 | 1940 | 4 579 515 | ||
| 1870 | 278 971 | 1943 | 5 605 817 | poprvé přes 5 mil. tun | |
| 1875 | 611 731 | železnice již v provozu | |||
| 1945 | 3 340 206 | ||||
| 1880 | 635 109 | 1950 | 5 881 983 | přechod od hlubinné | |
| 1885 | 932 221 | rozvoj prům. | 1951 | 6 400 225 | |
| 1886 | 1 005 134 | poprvé přes 1 mil. tun | 1952 | 7 369 440 | těžby |
| 1954 | 9 062 088 | k lomové | |||
| 1890 | 1 508 826 | 1956 | 11 532 953 | ||
| 1895 | 1 881 941 | 1957 | 13 243 793 | ||
| 1896 | 2 034 446 | poprvé přes 2 mil. tun | 1963 | 17 165 064 | |
| 1971 | 20 088 006 | ||||
| 1900 | 2 622 599 | 1982 | 22 337 120 |
