Závod Dukla vyuhloval nejzápadnější lokality sokolovského revíru Dolu Pohraniční stráž Březová. Organizačně začleňoval lom Libík a lom Boden.
LOM LIBÍK
Lom Libík se rozkládá v katastrálním území Habartova a Bukovan. V roce 1945 se zde dobývalo uhlí jednak hlubinou Rudolf a malolomem Libík. Těžiště těžby se po roce 1945 stále více přesunovalo na lomové dobývání. V lomu bylo těženo parními rypadly, která byla od roku 1952 nahrazována elektrickými rypadly E 2,5. Odvoz uhlí byl původně zajišťován řetězovkou na třídírnu, kterou nahradila úzkokolejná parní technologie s vozy o obsahu 4,5 a 6,3 m3.
V roce 1958 byla zahájena otvírka velkolomu Libík. Jeho těžební podmínky byly velmi těžké, vysoké nadloží obsahuje šedé břidličnaté jíly. Proto bylo nutné nasadit výkonné těžební a zakládací stroje. Rypadla E 2,5 byla nahrazována kolesovými rypadly K 300, v roce 1959 byl vybudován nový povrchový závod včetně dílen a měnírny, do provozu je uveden zakladač Z 1200 na výsypce Lítov. Na počátku 60. let dochází k elektrifikaci dopravy, jsou zaváděny elektrické lokomotivy E 17 a velkoprostorové vozy LOWA. Žádný jiný lom v sokolovském revíru nedosáhl v období 1961 – 1966 tak velký vzestup těžby skrývky jako lom Libík. Objem těžené skrývky vzrostl o 247% a dosáhl v roce 1965 – 8 613 086 m3. Špičkového výkonu v těžbě skrývky dosáhl kolektiv v roce 1975 ve výši 9 478 387 m3. V roce 1966 došlo k demolici třídíren Rudolf – Libík a doprava uhlí byla převedena na třídírnu Tisová.
V současné době těží lom Libík sloje Antonín a Anežka, je připravována stavba „Otvírka pilíře Gustav“, těžba zbytkových zásob v dobývacím prostoru Bukovany pod bývalou briketárnou. Těžbu uhlí v této části předchází odkrytí nadloží tvořené bývalou splavnou výsypkou Gustav. Po roce 1980, kdy se splavné výsypky začaly těžit, bylo nutné přejít na zcela novou technologii dobývání za použití lžícových rypadel a upravené pomocné mechanizace. Degrese v těžbě skrývky v důsledku příznivějšího příkryvného poměru se zachytila částečně otevřením lokality Boden v roce 1982 a pole Čistá v roce 1984. V prvém případě se vyuhlují uhelné zásoby z dob báňské činnosti v závěru 19. století, v druhém se zajišťuje výhled lomové činnosti v západní oblasti sokolovského revíru.
Těžba na lomu Libík byla ukončena v r. 2000.
LOM BODEN
Výstavba lomu Boden byla ukončena v roce 1984. Těží uhlí ze zbytkových zásob sloje Josef, v prostoru bývalých malolomů Prokopi, Apolinari a Lítov. Vedle těžebních problému hlavně s likvidací rozsáhlých bludných balvanů a zvodnatělých partií byly realizovány větší přeložky Habartovského a Částkovského potoka, které protékaly prostorem budoucí těžby. Od roku 1982 do roku 1984 bylo vytěženo 542 440 tun uhlí a 5 272 605 m3 zeminy.
V rámci závodu Dukla je investičně zajištována výstavba kamenolomu Dasnice, kde bude pro koncernový podnik získáván podsypný materiál pro koleje lomových provozů.
Provoz centralizované údržby je orientován na opravy a údržbu těžebních a dopravních strojů a zařízení závodu Dukla a Doprava.
V r. 1992 byla ukončena těžba v lomu Boden.
