Hlavním investorem výstavby byl rakouský stát, zastoupený c.k. horním ředitelstvím v Mostě, zřízeným v roce 1876, podléhajícím technickému “departementu” správy c.k. uhelných závodů rakouských při c.k. ministerstvu orby se sídlem ve Vídni.
V pořadí to byla třetí Juliuska. První vybudovaný důl stejného názvu, umístěný při silnici z Mostu do Kopist, vystavěla Duchcovsko-mostecko-chomutovská akciová společnost, založená v roce 1871, která v roce 1876 zanikla. Ve vzpomínkách pamětníků se uvádí, že “zkrachovala” pro velké rozfárání dolových polí a neměla k dalšímu pokračování a výstavbě dostatek finančních prostředků. Dolové míry a vybudované doly Julius II a Julius I získal rakouský stát, jenž byl zřejmě největším věřitelem této akciové společnosti.
Dne 27. 9. 1874 došlo na dole Julius I k výbuchu na zaplynovaných chodbách, který si vyžádal 2 oběti a 3 těžce raněné. Tato událost podtrhuje pravdivost vzpomínek pamětníků.
Důl Julius I byl umístěn jihovýchodně od dolu Julius II ve vzdálenosti 1 km a byl 38 metrů hluboký. Výstavba druhé Juliusky, zahájená v roce 1872, byla také prováděna výše uvedenou společností. V roce 1875 byl tento důl již v plném provozu. Otvírkové práce, prováděné z dolu Julius I, urychlily zahájení těžby. Z báňského hlediska je zajímavé, že II. Juliuska měla ještě v roce 1897 výdušnou jámu u bývalé železniční tratě Most-Moldava, umístěnou na polovině cesty vedoucí z Plánu do Konobrže, vzdálené od hlavní těžní jámy vzdušnou čarou takřka 2,5 km.
Dne 19. ledna 1902 vznikl na tomto dole velký požár důlních chodeb, pro který byla celá šachta dočasně uzavřena.
Důl Julius IV byl uveden do provozu v roce 1892, umístěný jihozápadně od dolu Julius III, a V, Juliuska, později Zdeněk Nejedlý v Souši, zahájila provoz v roce 1904.
Všechny státní doly s názvem Julius na mosteckém okrese byly nazývány mezi lidem podle číselného označení, které přetrvává dodnes. Připomeňme si stanici rychlodráhy Most-Litvínov, zvanou “Na čtyřce”. Jak silný byl vztah osazenstva k názvu šachty, dokazuje skutečnost z let 1949 – 61, ve kterých navrhovalo vedení odborové organizace přejmenování dolu, což se pro nesouhlas osazenstva nepodařilo. Souhlasilo se změnou jen za předpokladu, že ponese jméno “Trojka” tak, jak byla od svého vzniku pracujícími nazývána.
