V době před ukončením hornické činnosti měl důl Alexander v provozu čtyři jámy vlastní, jednu jámu dolu Kohinoor, kterou využíval jako větrní k ovětrávání překopu A-K a jednu jámu vodní v areálu 1. máj, kterou využíval jako ochranu proti zatopení.
Vodní a těžní jáma a jáma X působily jako jámy vtažné a jáma VII jako jediná výdušná. Těžní jáma sloužila výhradně jako jáma těžební, vodní jáma sloužila k dopravě mužstva, materiálu a sloužila do doby převedení těžby na Důl Kohinoor i jako těžební. Jáma X sloužila k dopravě mužstva a materiálu.
Vodní jáma – hluboká 332,3 m, průměr 4,0 m, výztuž cihelné zdivo. K uvedené hloubce je třeba přičíst ještě volnou (9 m) hloubku jámové tůně pod spodním náražím. Jáma byla vystrojena těžním oddělením pro dvě klece, obě dvoupatrové po jednom vozu a dále lezním oddělením. Na čerpání důlní vody byl v jámě umístěn výtlačný řad Js 180 mm a Js 300 mm, dále dva řady Js 80 mm na plavení a dusíkovod. Dále se ve stvolu nacházela kabeláž – tři sdělovací kabely, dva VN kabely po 2 kV a jeden návěstní kabel. Narážecí systém byl ruční. Na povrchu byla tři vstupní místa do klecí – vrchní pro těžbu, mužstvo a materiál, střední z úrovně lampovny pro mužstvo, které se před ukončením provozu již nepoužívalo a spodní náraží pro materiál a mužstvo. V dole bylo jedno náraží. Jáma z hlediska větrání byla vtažná. Jáma byla vybavena těžní věží a těžním strojem.
Těžní jáma – hluboká 332,3 m plus 9 m volné hloubky jámové tůně. Průměr je 4 m, výztuž cihlové zdivo. Jáma byla vystrojena těžním oddělením pro dvě klece dvoupatrové, každé patro pro jeden vůz a lezním oddělením. Jámou byl veden základní rozvod stlačeného vzduchu Js 80 mm a provozním tlaku do 0,8 Mp (8 atm). Na čerpání důlních vod byl v jámě umístěn jeden řád výtlačného potrubí Js 200 mm. Dále se zde nacházel jeden silový kabel VN 2 kV a návěstní kabel. Narážecí systém poloautomatický na stlačený vzduch. Na povrchu byla zde dvě narážecí místa, z toho spodní místo z úrovně povrchu pouze pro materiál bez mechanizace. Spodní náraží pouze jedno. Nad spodním náražím ve výšce 9,3 m byl z lezného oddělení vstup do chodby P 126. Tento vstup sloužil jako větrní zkrat. Jáma byla vtažná a byla vybavena těžní věží a těžním strojem.
Jáma X – hluboká 348,8 m plus 11 m volné hloubky jámové tůně. Průměr jámy 4 m, výztuž betonové tvárnice. Jáma byla vystrojena těžním oddělením pro dvě klece dvoupatrové, každé patro pro jeden důlní vůz a dále lezním oddělením. Obé narážecí patra měla dvě nástupní etáže. Narážecí místa byla ručně ovládána. Jamou byl veden řad stlačeného vzduchu Js 50 mm. Dále se ve v jámě nacházela kabeláž – sdělovací kabel, návěstní kabel a tři silové kabely a to jeden 6 kV a dva 2 kV. Z hlediska větrání byla jáma vtažná. Jáma byla vybavena těžní věží a těžním strojem.
Jáma VII – hloubka 200,0 m, průměr 3,1 m, výztuž cihelné zdivo. V jámě se nacházelo pouze lezní oddělení, oddělující volný prostor pro mimořádnou dopravu materiálu provozním vrátkem. V jámě byly dva vodovodní řády a to na plavení a dusíkovod, oba průměru Js 80 mm. Na povrchu se nacházela zděná budova pro provoz ventilátoru. Jáma byla z hlediska větrání výdušnou.
Vodní jáma 1.máj – byla vybudována v roce 1902 o hloubce 151,2 m. Hloubka vodní tůně byla dalších 5 m. Jáma měla průměr 4 m. Výztuž jámového stvolu cihelné zdivo, síla zdiva byla 30 cm. Jáma byla vybavena lezním oddělením (žebříky, závěsné pažení a odpočívadla), třemi výtlačnými řády Js 180, 200 a 250 mm, dvěma jednopatrovými těžními klecemi a větračkami průměru 400 mm pro separátní větrní tah. V 50. letech bylo vybudováno nové náraží 14,5 m nad starým náražím. Po uzavření dolu 1. máj v roce 1968 toto náraží bylo zařízeno jako čerpací stanice. Obě strany čerpací stanice byly izolovány od důlních děl zdmi z BBT. Severní strana byla dlouhá 46 m, jižní strana 16 m od jámového stvolu. Profil chodby byl 00-0-08 v betonovém provedení. Provoz čerpací stanice byl zajištěn silovým kabelem 2 kV a sdělovacím kabelem. Spodní náraží nebylo uzavřeno. Vodní hladina kolísala 1,2 – 2,2 m pod úrovní čerpací stanice a byla jištěna sondami a automatickým spuštěním čerpadel. Spodní náraží bylo tudíž trvale zatopeno. V čerpací stanici bylo jedno kolové čerpadlo CVA 200 o výkonu 5000 l/ 160 m a napojeno na výtlačné potrubí průměru Js 250 mm. Bylo však mimo provoz. Dále se zde nacházela 2 trafa na podvozcích IT3S 200 kVA. V jámovém stvolu byly instalovány 2 ponorná čerpadla PN 104 od výrobce PLEUGER ze SRN o výkonu 2905 l.min-1.
Nadmořské výšky jednotlivých úrovní :
povrch jámy: +260,488 m n.m
vrchní náraží – čerp.stanice: +123,250 m n.m
max. hladina vody: +122,05 m n.m
min. hladina vody: +121,05 m n.m
spodní náraží: +108,75 m n.m
Kritická hladina vody kdy by mělo dojít k přetékání důlních vod z dolu 1. máj na bývalý důl Nelson a důl Alexander byla nad kótou +128 m n.m.
Základní systém přípravy ložiska k těžbě vycházel dnes již z historického pohledu vyuhlování předmětného dolového pole. Po rozfárání a vyražení hlavních dopravních chodeb k hranicím dobývacího prostoru se začalo rubat metodou z pole.
