Důl Pokrok I (Fortschritt I) byl vybudován v roce 1871 – Duchcovskými uhelnými závody Fortschritt (Duxer Kohlenwerke Fortschritt). Těžební pole se rozprostíralo ve východní části DP bývalého Dolu Alexander na horní kře inundační poruchy. Bylo ohraničeno těžebním polem dolu Nelson I, Döllinger, Viktorin a inundační poruchou, které dotěžil i přes náročnou tektoniku až k ochrannému pilíři dolu. V 80. letech 19. století patřil do skupiny duchcovských dolů, které byly postiženy zatopením z průvalů ryolitových vod. Normativním výnosem z roku 1911 byl na část těžebního pole při döllingerské poruše stanoven rozhodnutím státu báňské správy zákaz hornických prací.
Těžba byla ukončena v roce 1903 vyčerpáním volně těžitelných zásob. Během životnosti byla budova, ve které bylo důlní měřictví zasažena požárem a došlo ke ztrátě veškeré dokumentace. Důlní mapy jsou tedy znovu doplňovány až od roku 1895.
Těžební pole bylo otevřeno dvojicí úvodních důlních děl, jámou těžní a vodní, čímž byl docílen základní větrný okruh. Od tohoto základního větrného okruhu se razila otvírková díla metodou dvojice předků až k výdušným jamám. Jednalo se o tyto výdušné jámy:
Výdušná jáma I, Výdušná jáma (východ), Výdušná jáma (jih).
Otvírka v uhelné sloji byla podřízena výrazné tektonice, které dominuje inundační porucha, döllingerský zlom a s ním souběžné zlomy. Ražba přípravných děl byla vedena dvojicí chodeb, převážně dovrchním způsobem, což odpovídalo ruční technologii dopravy rubaniny důlními vozíky ke sběrným lanovkám nebo svážným. Složitá tektonika si vynutila pro dotěžení zásob ražbu dvou podložních překopů. Porubní chodby se razily výhradně po vrstevnici. Důvodem byla ruční doprava.
