Třetí ze šachet připojených za 2. světové války k Dolu Mír byl Důl Františka v Ledvicích. Založil ji hrabě Valdštejn r. 1872 a s těžbou bylo započato r. 1875. Valdštejnský důlní majetek na Duchcovsku přešel brzo do rukou C.k. privilegované akciové společnosti Duchcovsko-Podmokelské dráhy, která byla ovládána skupinou německých i českých podnikatelů. Těžbě uhlí věnovala společnost pozornost nejprve jen jako vedlejšímu provozu a teprve po zestátnění železnic v roce 1892 se plně věnovala dobývání uhlí, přičemž Františka byla jejím nejvýznamnějším dolem.
Dobývání se v ní provádělo komorováním na zával se spouštěním stropů pomocí záseků a střelné práce. Počátkem 20. století se zde těžilo kolem 80 tisíc tun ročně. Vlečkou byl důl napojen na železniční trať Břežánky-Duchcov, pod zemí se pak pro dopravu uhlí užívali koně. Důl Františka spolu se zbytkovou podstatou tehdy již zastavených dolů Duchcovsko-Podmokelské dráhy koupila roku 1916 Mostecká uhelná společnost, která důl zmodernizovala. Zbytkové pilíře zrušených dolů i pilířky zanechané mezi kruhovými komorami, které zavedl dlouholetý ředitel Duchcovsko-Podmokelské společnosti Karel Balling, začala Mostecká společnost rubat novým, k Františce přičleněným lomem. Zmodernizovaný důl těžil v dolovém poli o 48 důlních měrách lomem okolo 30 % a společně s hlubinou dosáhla těžba, za první republiky jen výjimečně přesahující 100 tisíc tun, v letech těsně před jeho uzavřením kolem 150 tisíc tun, v roce 1940 dokonce 194 tisíc tun. Zastaven byl počátkem roku 1942.
