Opomeneme-li spíše prospekční práce, prováděné s různou intenzitou zhruba do poloviny 19. stol. a zaměřené na barevné a vzácné kovy, datuje se počátek průzkumných prací do 1. pol. 50. let 20. stol.
V roce 1953 byl v prostoru obce Moldava zahájen průzkumnou organizací vyhledávací průzkum skupinou pod vedením dr. J. Chrta. V tomto roce byla na severním svahu Moldavského potoka vyrýhována žíla Josef a byla zahájena ražba štolového překopu. V létech 1954 – 1956 probíhal průzkum na štolovém patře, byla vyhloubena jáma H-l do úrovně patra -100 m a proveden báňský průzkum žíly Josef na patrech -50 m a -100 m. Současně probíhal v létech 1954 a 1955 povrchový průzkum v oblasti žilného systému Papoušek. V roce 1957 převzala dosud ověřenou část ložiska těžební organizace a v témže roce byla v malém rozsahu zahájena těžba.
Průzkumné práce, prováděné těžební organizací na žíle Josef, začaly v 60. létech ověřováním sz. pokračování žíly na p. – 100 m a ověřen byl další, dosud neznámý fluoritový odstavec. V tomto období bylo přistoupeno v prohloubení jámy H-1 a zahájen průzkum žíly na patře -150 m. V rámci povrchového průzkumu ověřovala průzkumná organizace průběh a vývoj žíly č. 0 a koncem 60. let byla tato žíla poprvé báňsky ověřována na p. -50 m. Jak na povrchu, tak na patře -50 m byl výsledek negativní.
V roce 1963 byl znovu zahájen průzkum žilného systému Papoušek. Byla provedena revize povrchu a v létech 1964 – 1965 zahájeno hloubení jámy H-2. Směrný průzkum byl proveden v úrovní 1. patra (t.j. 36,6 m pod povrchem) a v úrovni 3. patra, které se nachází 115 m pod povrchem. Byly zde ověřeny žíly č. 1a, 2 a 3 a na 3. p. byl proveden průzkum jihovýchodního křídla žíly Josef. Práce zde byly ukončeny v roce 1969.
V následujícím období prováděla průzkumná organizace rozsáhlý povrchový průzkum v širším okolí známé části moldavského ložiska. Práce se zejména soustředily do severní části ložiska do oblasti Moldava – Vápenice.
Těžební organizace prováděla počátkem 70. let dodavatelsky pro průzkumnou organizaci báňský průzkum západní části žíly č. 3 v úrovni patra – 150 m. Bylo ověřeno hloubkové pokračování žíly, ale výsledky zde nebyly výrazné.
Na žíle Josef došlo v 70. létech k postupnému prohlubování jámy H-1 až na konečnou úroveň p. -400 m. Postupně byla těžební organizací průzkumná činnost na patrech -200 m, -250 s, -350 m a na nejhlubším patře dolu, – 400 m. Žíla Josef byla ověřována v celé směrné délce s výjimkou jihovýchodní části, kde je prokazatelně prakticky jediným minerálem žilné výplně křemen, resp. hematitový křemen. Na všech uvedených patrech byla žíla ověřena v bilančních mocnostech s bilančními obsahy fluoritu. Postupně se však obsah fluoritu poněkud snižoval, klesal obsah barytu a zvyšoval se obsah křemene.
Současně s průzkumnými pracemi na žíle Josef byl na patrech -200 m a -400 m prováděn průzkum severně od žíly Josef. Cílem bylo ověření hloubkového vývoje žíly č. 0. Stejně tak jako na povrchu a na patře -50 m zde nebyla žíla zjištěna v příznivém vývoji.
V 70. létech probíhal současně s pracemi na rozsáhlý průzkum žilného systému Papoušek. Průzkumná organizace prohloubila jámu H-2 do úrovně 7. patra a na tomto patře bylo zahájeno ověřování žil jak na vlastních žilách žilného systému , tak z jámy H-2 žíly Josef na tomto horizontu. Ve východní části patra probíhala sledována tzv. spojená struktura. Provedené průzkumné práce v úrovni 7. patra přinesly pozitivní výsledky jak na žilách systému Papoušek, tak na žíle Josef a na spojené struktuře.
V závěru báňského průzkumu byl z tohoto patra v omezeném rozsahu také proveden vrtný průzkum, jehož cílem bylo ověřit hloubkový vývoj ložiska.
Na základě provedených průzkumných prací na 7. patře byl těžební organizací zpracován projekt průzkumných prací k ověření vertikálního vývoje spojené struktury v úrovni patra -200 m. Realizací tohoto projektu bylo prokázáno ukončení bilanční mineralizace v úrovni patra -200 m.
Po dokončení prací v oblasti spojené struktury na patře -200 m byl dále zpracován projekt, jehož realizací měl být ověřen vývoj spojené struktury v úrovni patra -400 m. Práce na tomto projektu byly zahájeny, avšak před dosažením vlastní spojené struktury přerušeny a již nebyly dokončeny.
Vedle rozsáhlejších etap průzkumných prací probíhal podle potřeb také na ložisku těžební průzkum, jehož cílem bylo zpravidla ověřovat vertikální vývoj žil mezi jednotlivými patry.
Hlavními řešiteli průzkumných úkolů, prováděných průzkumnou organizací byly dr. J. Chrt a K. Tichý. V rámci těžební organizace řídil průzkumné práce do roku 1979 dr. F. Reichmann, od roku 1979 pak dr. M. Fengl.
