Přesto důlní revír ve Slavkovském lese, zejména Horní Slavkov a Krásno, po desetiletí vykazovaly značnou produkci cínu, kterou za interval 1300 – 1700 lze zhruba odhadnout kolem 60 000 tun (ovšem velmi přibližným odhadem pro interval 1300 – 1500, kdy jakékoliv údaje chybí). Zhruba 77 % tohoto množství tvořila slavkovská produkce (kolem 4 6 000 tun). Cenové relace cínu byly závislé na zahraniční konkurenci a odbytu, a odrážela se v nich řada faktorů, zejména politických. Vzhledem k neklidné atmosféře v Evropě v 16. století, zvláště v jeho 2. polovině a během 17. století (v niž došlo k narůstající sérii válečných střetnutí), ceny cínu kolísaly, v podstatě však se stoupajícím cenovým trendem. Proti roku 1500 se ceny do roku 1540 zvýšily o 40 %, v závěru 16. století zvýšení činilo již 140 % a v období třicetileté války překračovaly hranice 200 % a více. Slavkovský cín byl zejména v 16. století vyhledávaným předmětem evropského obchodu s kovy, na němž se výrazně podílely zejména jihoněmecké bankovní domy. Vedle železa se cín pro široké využití stal jedním z hlavních kovů a v počátcích novověku umožnil rozvoj řady specializovaných kovoliteckých a uměleckých řemesel. K tomuto procesu báňské práce ve Slavkovském lese přispěly nemalým dílem, a to nejen vysokou produkci cínu, ale i svým osobitým přínosem v právní a technické oblasti. Tím se výrazně podílely na rozvoji evropské ekonomiky.
Úvod Dějiny hornictví Historie Vývoj hornictví cínových ložisek ve Slavkovském lese ve 13. až 17. století
