Základem průmyslové výroby kutnohorského závodu je báňská činnost. Její základnu tvoří dva doly — Důl Turkaňk v Kutné Hoře a Důl Tereza ve Starém Ransku. Důl Turkaňk je situován v severní části známého kutnohorského ložiska a žilných pásem. Užitkovým nerostem je zinková ruda (sfalerit) s ekonomicky zajímavou příměsí stříbra a stopových prvků (kadmia, india aj.).
Důl Tereza ve Starém Ransku je dnes už jediným pokračovatelem v mnohaleté historii těžby rud barevných a vzácných kovů na Českomoravské vysočině. Dnes je otevřeno a těženo ložisko zinkových a měděných rud Obrázek, ležící v ranském bazickém masívu. Hlavními užitkovými minerály jsou sfalerit a chalkopyrit.
Zatímco perspektivu těžby v kutnohorském dole zajišťují průzkumné práce na žilných pásmech (Grunteckém, Staročeském a Turkaňském), bude ložisko Obrázek ve Starém Ransku vydobyto v osmé pětiletce. Jeho těžba bude nahrazena připravovanou otvírkou nového Křižanovice.
Rudy těžené z obou dolů jsou kampaňovitě zpracovávány ve flotační úpravně v Kutné Hoře. Finálními produkty jsou koncentráty zinku a mědi se zajímavými obsahy stříbra a stopových prvků.
Významnou součástí produkce je také výroba nástřikových omítkových hmot, mikromletých břidlic a brusných prášků pro různá průmyslová odvětví. Je provozována v Kutné Hoře a ve dvou odloučených provozech v Loužnici u Železného Brodu a v Rovensku pod Troskami.
Těžba a zpracování bohatých rud stříbra má mnohaletou tradici, sahající až do středověku, a byla základem vzniku i bouřlivého rozvoje kdysi druhého nejvýznamnějšího města v Čechách. Kutnohorské stříbro bylo i jedním ze základů hospodářské a politické moci Českého království.
O rozsahu a vyspělosti středověkého dolování v Kutné Hoře svědčí mimo jiné i to, že již v této době byla hornicky známá téměř všechna zdejší rudní pásma a že práce na některých dosáhly hloubky až 600 m.
Vyčerpání bohatých ložisek, nákladný postup prací ve velkých hloubkách, politické události a příliv lacinějšího zámořského stříbra znamenaly postupný úpadek kutnohorského dolování. Rada pokusů o obnovení a rozvoj těžebních prací se nesetkala s trvalým úspěchem. Současná etapa báňské činnosti v Kutné Hoře byla zahájena otvírkou a zmáháním Dolu Turkaňk v roce 1939. Vlastní výstavba nového závodu a těžební práce byly zahájeny až po roce 1945. Od té doby pokračují těžební a průzkumné práce až dosud.
Rozhodující průmyslovou činností kutnohorského závodu je těžba a úprava polymetalických rud a zabezpečení báňských průzkumných prací. Finálním pro-duktem této výroby jsou tři druhy rudních koncentrátů:
- zinkový koncentrát z Kutné Hory s podstatnými obsahy stříbra a stopových prvků,
- zinkový koncentrát z rudnin z lokality Staré Ransko s velmi malými obsahy stříbra a stopových prvků,
- koncentrát mědi s větším obsahem stříbra a menším obsahem zlata.
Další výhled závodu je spojen s rozvojem báňské výroby. Pro jeho zajištění je však potřebné vytvořit nezbytné předpoklady. V Kutnohorském revíru je to hlavně zajištění podstatně většího předstihu průzkumných a přípravných prací před těžbou a dále vyřešeni technologických problémů upravitelnosti polymetalických rud.
Pozn. Text v původním znění
Dobrý, profesionálně udělané.