Cín a wolfram patřil mezi kovy celosvětově nedostatkové, jejichž cena měla strmě stoupající tendenci. V tehdejší ČSSR byla v minulosti pouze dvě významná ložiska SnW rud, a to ložisko Krásno a Cínovec-jih.
Oblast Horního Slavkova a Krásna patří k revírům s nejstarší hornickou tradicí v Evropě. Proslul zejména svými bohatými ložisky cínových rud. Téměř po šest století byl předmětem intenzívní těžby.
Cínové a též wolframové zrudnění je v oblasti Slavkovského lesa vázáno převážně na elevace rudohorské žuly. Největšími a z průmyslového hlediska zatím nejdůležitějšími jsou elevace Huberův peň a Schnödův peň, ležící mezi Horním Slavkovem a Krásnem, které tvoří ložisko Krásno.
Koncem 16. a začátkem 17. století dochází ke stagnaci dolování na Huberově pni, zaviněné vyčerpáním nejbohatších partií ložiska a zvyšujícími se náklady na těžbu s postupem do větších hloubek. Stejně tak se prudce zvyšovaly náklady na čerpání důlních vod. Dotování stále více upadalo a koncem 18. století byly doly prodány anglická těžební společnosti, ale ani to nepřineslo zlepšení.
Počátkem první světově války byly prováděny velkorysé přípravy na rozšíření provozu, ale po skončení války klesla cena i spotřeba cínu a doly byly v roce 1921 uzavřeny a znovu otevřeny až v roce 1938.
Začátek novodobé historie dobývání na Huberově pni je datován novou otvírkou ložiska, zahájenou v roce 1957. Při ražbě otvírkového překopu došlo k průvalu důlních vod, čímž byl Huberův peň prakticky odvodněn. Po odstranění následků průvalu pokračovaly otvírkové a průzkumné práce až do roku 1965. V roce 1966 byl předložen výpočet zásob ložiska a byla zahájena těžba.
V roce 1968 byla odsouhlasena investiční akce Otvírka Huberova pně. Usnesením vlády a povolením GŘ RBMZ byla tato výstavba v roce 1970 schválena a v roce 1971 zahájena již první etapa. Po jejím dokončení byla realizována etapa druhá a koncem roku 1982 byla dokončena třetí etapa výstavby.
Historie dolování v okolí Kraslic začíná ve 13. století. K největšímu rozkvětu hornické činnosti došlo v roce 1527. V roce 1601 byl kraslickým dolům udělen nový horní řád, opírající se o definitivní formu Jáchymovského horního řádu. V té době zde byly otevřeny nejen doly na měď, ale i na stříbro, olovo, cín a zlato.
Začátkem 17. století došlo k pozvolnému úpadku dolování, způsobenému emigrací horních podnikatelů a havířů, kteří byli valnou částí protestanti. Různé pokusy, vedoucí k oživení těžby, přinesly pouze přechodné a krátkodobé využití ložiska.
Zájem o znovuotevření dolů je ohraničen rokem 1950, kdy bylo provedeno jejich základní geologicko-archívní zhodnocení. V roce 1951 bylo započato se zmáhacími pracemi starých štol, v roce 1954 došlo k utvoření závodu v Tisové a při reorganizaci bylo ložisko přičleněno závodu Krásno. Dobýváno bylo až do roku 1973. Rubanina byla odvážena do úpravny závodu Stannum v Krásnu nad Teplou. Po vyhledávacím průzkumu v letech 1967—1972 bylo přistoupeno k další etapě geologicko-průzkumných prací, které probíhají až do současné doby.
Závod Stannum v Horním Slavkově těžil hlubinným způsobem cíno-wolframové rudy a v gravitační úpravně je upravoval na koncentráty. Hlavním výrobkem byl koncentrát cínu.
Od roku 1980 byl koncentrát propracováván v kombinátu BHK ve Freibergu a konečný produkt, kovový cín, byl dodáván do Kovohutí v Příbrami.
Dalším výrobkem závodu Stannum byl wolframový koncentrát. Užitková složka byla v koncentrátu obsažena jako wolframit. Na rozdíl od cínového koncentrátu se wolframový koncentrát vyznačoval nižším obsahem hlušinových minerálů a prvků, které se vyskytovaly ve formě sirníku. Od roku 1980 byly jeho odběratelem Rudné doly Jeseník, závod Bruntál.
Závodu Stannum náležela i těžba živců. Těžilo se ho ročně asi 20 000 tun povrchovým dobýváním.
O surovinovém bohatství a zájmu o jeho využívání svědčil fakt, že se prováděl intenzívní geologický průzkum. Pro těžbu a zpracování 300 kilotun těžby byla po etapách rekonstruována celá úpravna. Tyto práce byly ukončeny v roce 1985.
Příslibem pro budoucnost byly další cínowolframové lokality, z nichž nejzajímavějším bylo ložisko Čistá se třemi a půl milióny tun zásob. Ovšem i zde bylo třeba realizovat etapy předběžného a podrobného průzkumu a následně zpracovat technologii těžby a zpracování těchto surovin. Perspektiva těžby byla předpokládána na nejméně na třicet let.
Svou hlavní báňskou činnost, zaměřenou na hlubinnou těžbu cíno-wolframových rud, ukončil již v roce 1991. Poté byly prováděny již pouze zajišťovací a zabezpečovací práce, a to nejen na ložisku Krásno, ale i na lokalitě Tisová u Kraslic (Cu rudy) a do zprivatizování provozoval závod Stannum bez náročnější úpravy nevelkou povrchovou těžbu kvalitních živců na ložisku Vysoký Kámen.
