Zlatohorský rudní revír o rozloze cca 25 km2 se rozkládá na severovýchodním okraji pásemného pohoří Hrubého Jeseníku v prostoru mezi městem Zlaté Hory a obcemi Heřmanovice, Dolní Údolí a Horní Údolí. Základem geologické stavby revíru je antiklinální struktura, budovaná chloriticko-biotitickými břidlicemi a vápennými metabazity, která pokračuje mírným obloukem ze severní části obce Dolní Údolí směrem k východu do prostoru mezi Příčnou horou a Plešivcem a dále k jihovýchodu, kde se zužuje a noří pod kvarcitový obal v prostoru východně od Hornických skal. Nosným horizontem zrudnění je pestrá série s kvarcity, které byly v revíru postiženy regionální metamorfózou a hydrotermální silicifikací.
Prostorové rozložení sulfidů Cu-Pb-Zn je velmi proměnlivé. Směrem k jihu, při vrcholu struktury, převládají monominerální Cu-rudy (ložiska ZH-jih, ZH-Hornické skály a ZH-Kozlín). Ložiska ZH-východ a ZH-západ jsou pak polymetalickými Cu-Pb-Zn-Ag-Au ložisky. Vývoj ložiskových těles je velmi nepravidelný, směrná délka těles je 90 až 320 m při pravé mocnosti 3 až 34 m se sklonem 30° až 90°.
První písemné doklady o těžbě zlata rýžováním z potoků nebo těžbou z mělkých rýh jsou z 1. poloviny 13. století. V období 14. až 18. století probíhala s různou intenzitou těžba primárních rud. V období 19. a 1. poloviny 20. století byly práce na Zlatohorském rudním revíru prakticky zastaveny.
V roce 1952 byl zahájen grandiózní geologický průzkum polymetalických ložisek. Při změněné koncepci byla orientace průzkumu a následné těžby orientována na monometalická ložiska. Geologický průzkum prováděl převážně n. p. GP Brno. Na základě výsledků průzkumu vznikla v roce 1958 těžební organizace Rudné doly, n. p. Jeseník. Vedle výstavby těžebně – úpravárenského komplexu v Zlatých Horách prováděla organizace i vrtný a báňsko-geologický průzkum.
Novodobá těžba zlatohorských ložisek byla zahájena:
– na monometalickém Cu-ložisku ZH-jih v roce 1965
– na monometalickém Cu-ložisku ZH-Hornické skály v roce 1981
– na polymetalickém Cu-Pb-Zn-Ag ložisku ZH-východ v roce 1988
– na polymetalickém Cu-Pb-Zn-Ag-Au ložisku ZH-západ v roce 1990.
Na monometalických Cu-ložiscích ZH-jih a ZH-Hornické skály bylo vydobyto celkem 6,413 mil. tun rudy, na polymetalickém ložisku ZH-východ bylo vydobyto 128 tis. tun rudy a na polymetalickém ložisku ZH-západ bylo vydobyto 643 tis. tun rudy.
Těžba a úprava polymetalických rud neumožňovala konkurovat využívaným světovým ložiskům rud barevných a drahých kovů v integrovaném tržním prostředí, a proto byla v souladu s usnesením vlády č. 356 z prosince 1990 utlumena.
Útlumový program, zpracovaný státním podnikem RD Jeseník na začátku roku 1990, byl postaven na rychlém přesunu těžby z monometalických ložisek ZH – J a ZH – HS na polymetalická ložiska ZH – V a ZH – Z při postupném snižování objemu těžby tak, aby do konce roku 1993 byla tato ukončena. Těžba na monometalických ložiscích byla ukončena k 30. 6. 1990, těžba polymetalické rudy z ložiska ZH – V byla ukončena k 30. 6.1992. Poslední vůz rudy z ložiska ZH – Z byl vytěžen 17.12.1993.
