Intenzivní geologicko-průzkumné práce, prováděné na hornobenešovských ložiscích v letech 1949-1959, vedly k rozhodnutí zahájit výstavbu těžebního a zpracovatelského závodu. Do provozu byl závod uveden v roce 1963.
V období 1966-1969 byla v Horním Benešově vedle vlastní vsázky upravovaná také ruda z provozu Horní Město, zastaveného později pro neefektivní výrobu.
V Horním Benešově se uvažovalo s těžbou maximálně do roku 1985. Pro další životnost dolu bylo nutno zajistit další rudné zásoby, neboť geologický průzkum Hornobenešovského rudného revíru v šedesátých letech značně stagnoval. Bylo to dáno jednak obtížemi při ověřování hloubkového pokračování ložiska povrchovými vrty, jednak tehdejšími ekonomickými hledisky na využívání takovýchto typu rud. Oživení průzkumné činnosti začalo po roce 1973. Vyhledávací průzkum na dořešení hloubkového pokračování ložiska pro 19. patro (810 m pod povrchem) začal urychleně v roce 1975. Příznivé výsledky již v jeho průběhu vyvolaly koncepční úvahy o dalším využívání ložiska. Na základě projektů geologicko-průzkumných prací a technicko-ekonomických studií bylo ložisko zařazeno mezi vybraná ložiska barevných kovů. Na základě této koncepce zahájil Báňsko-stavební závod Jeseník ve druhé polovině roku 1981 práce na nové jámě Josef, která je iniciálním dílem pro průzkum hlubších partií ložiska, počínaje 15. patrem, a to v hloubce 630 m pod povrchem. Její konečná hloubka bude 830 m. Zahájení provozu jámy Josef je plánováno v roce 1989. Hornobenešovský revír se řadí k největším rudným základnám barevných kovů v ČSSR.
Pozn. Text v původním znění
