Možná vás i zajímá otázka, jak dlouho tady ještě OKD bude. Nechci se té problematice vyhýbat. Dnes je ale nesmírně složité na ni odpovědět, protože bojujeme na všech frontách a musíme nejprve zvládnout nejbližší období, rok 2020, abychom mohli existovat i nadále. Naše budoucnost má samozřejmě jasně dané hranice, a je podmíněna využitelností černého uhlí, poptávkou po něm i jeho ekonomickou vytěžitelností. Naše společnost se už nyní nachází ve fázi postupného útlumu na některých svých těžebních lokalitách. Pokud překonáme dnešní kritické období, budeme se moci věnovat otázce, jak dál. Zajímavé ovšem je, že z mnoha úst slýchám přání pokračovat v těžbě co nejdéle, případně je vyslovován jasně daný horizont, nikdo otevřeně neřekne, že má OKD zavřít brány navždy. Ale činy občas vypovídají o něčem jiném. Důl je živý organismus, nelze ho opustit nadlouho, vrátíte se někam jinam (to říkají chytřejší než já) a pokud bychom měli přerušenou výrobu na několik měsíců, bude možná nemožné se vracet. Navíc, pokud bychom měli přerušenou výrobu po celou dobu existence koronaviru v Čechách, už neotevřeme, protože koronavirus tady bude už asi navždycky.
Já ale věřím v pozitivní vývoj křivek, v naše odborníky, ve zjištění o skutečné nebezpečnosti viru (vždyť drtivá většina našich pracovníků byla bezpříznakových), v rozvoj medicíny a hlavně ve zdravý rozum.
Věřím, že se tu všichni v srpnu znovu sejdeme.
Vanda Staňková
