Po přípravě dopravy a dopraveni potřebného materiálu byla pak již vyzkoušenou a rychlou metodou postavena výbuchuvzdorná hráz H 1. Tím bylo požářiště opět z vtažné strany výbuchovzdorně a těsně uzavřeno.
AKCE ZA H 3
Vzhledem k tomu, že se podařilo úspěšné zmenšit uzavřený prostor hrázemi H 1 a H 2, mohlo být přikročeno k ovětrávání prostor za H 3. Situace si vyžádala dosti neobvyklého a dosud nevyzkoušeného způsobu ovětrávání pomocí separátního větrání (metoda byla známa při ovětrávání neproražených důlních děl, ale v takovýchto podmínkách byla použita poprvé). Tohoto způsobu mohlo být použito proto, že H 3 byla vybavena dvojící paralelních průlezných luten o průměru 600 mm. Na jeden z těchto průlezů byl napojen z průchodního větrního proudu foukací lutnový tah.
Za hrází H 3 byly dále propojovány flexibilní lutny a jimi byl postupně odvětráván překop 2214, svážná 219 7224 a postupně až čelba 219 5226. Pro snížení exhalace metanu byla v celé této oblasti opravena síť degazačního potrubí a byly těsně uzavřeny chodby 219 6213, 219 7224 (za křížem do 219 5226) a překop 2214 v původně separátně větrané části.
Obsah oxidu uhelnatého byl nepřetržitě sledován infraanalyzátorem, zabudovaným na výduchu z luten.
Postupně byly zřízeny těsnicí přepážky na místě H 8 v chodbě 219 6212 a H 7 v 219 5222/1 za prorážkou. Obdobně jako při stavbě H 1 byla tato těsnicí peření zbudována na dobu nezbytné dopravy pro stavbu definitivních výbuchovzdorných hrází. Po dokončení těchto provizorních uzávěr byl v H 3 zřízen otvor pro průjezd vozu a byly upraveny dopravní trasy k oběma hrázím. Po dopravení potřebného materiálu a zařízení byly H 7 a H 8 zbudovány jako výbuchuvzdorné sádrové hráze. Tím bylo dokončeno výbuchuvzdorné uzavření porubu 219 222 v užším okruhu. Oblast za H 3 vně uzavřených prostor tak mohla být pomocí separátního větrání definitivně zpřístupněna pro podrobné ohledání.
LIKVIDACE VNĚJŠÍHO OKRUHU
Po uzavření výbuchovzdorných hrází H 7 a H 8 bylo přikročeno k úplné likvidaci do té doby k uzavření připravených hrází H 4, H 5, H 6 a H 3. Postupně byly provedeny v rámci asanace postižené oblasti opravy důlních děl, která byla zrušením vnějšího okruhu zpřístupněna.
Všechny tyto práce prováděli v rámci asanačního úseku záchranáři a dnes již lze říci, že se svého úseku dobra zhostili.
Během asanačních prací bylo připravováno odvětrání užší oblasti, v níž zůstal jednak porub 219 222, jednak přilehlá důlní díla, která tvořila klíč k rychlému zajištění ovětrání části prostor za H 3 průchodním větrním proudem, tedy k obnovení větrání, které bylo před nehodou.
OVĚTRÁNÍ PORUBU
S ovětráváním porubu 219 222 uzavřeného hrázemi H 1, H 2, H 7 a H 8 bylo započato dne 14. 6. 1975, a to otevřením poklopů na H 1, H 7 a H 8. Odvětrání množstvím asi 200 m3 za min. se však plně nezdařilo. V hrázích byly proto zřízeny otvory o průřezu okolo 1,5 m2 a z pásové chodby 219 5222 byla odčerpávána voda. Zvětšením průřezu v zatopeném důlním díle se podařilo zmenšením odporů zvětšit množství větrů natolik, že konečně 30. července 1975 byl OBÚ v Ostravě vydán souhlas k zrušení havarijního stavu v předmětné oblasti.
ZÁVĚR
Pro značný rozsah asanačních prací byl v podniku zřízen samostatný asanační úsek. Vždyť nehodou bylo postiženo 10 km důlních děl. Rozsah a povaha asanačních prací si však vyžádala pomoci záchranářů z dalších podniků OKR.
