Průzkum za H 3 ověřil stav důlních děl navazujících na překop 2214, a to výdušnou třídu 219 6212 do vzdálenosti 20 m za horní úvrať porubu k závalu, svážnou 219 7224 až ke kříži s chodbou 219 5226 a tuto chodbu až do čelby, dále pak chodbu 219 5222/1 až do vzdálenosti 120 m za spodní úvrať porubu, kde již bylo dílo zatopeno vodou až 20 cm pod hlavy oblouků výztuže. Také v této oblasti byly zjištěny značné známky výbuchů. V místě požáru za porubem 219 222 byla zjištěno stále ještě teplota 51 °C.
Ve vzorcích odebraných během průzkumu se koncentrace jednotlivých sledovaných plynů pohybovaly v těchto rozmezích: CO2 — 0.1 až 0,6 %; CH4 80,6 až 96,2 %; O2 0,0 až 3,2 % a CO 0,0008 až 0,0226 %.
Průzkum rovněž ověřil možnost stavby uzavíracích hrází v užším okruhu v chodbách 219 6212 a 219 5222/1. Bylo zřejmé, že hráze je možné postavit, avšak při značně obtížných podmínkách dopravy materiálu.
Z výsledků obou průzkumů vyplynulo, že lze přistoupit k uzavírání požářiště v užším okruhu. Průzkumy rovněž potvrdily, že účinky výbuchů, k nimž došlo při uzavírání požářiště a po jeho uzavření, se zvlášť výrazné projevily v oblasti za H 5 a H 6, zatímco oblast za H 3 byla celkem ve stejném stavu jako při počátcích likvidace nehody.
UŽŠÍ OKRUH
Po posouzení celkového stavu důlních děl v uzavřené oblasti bylo rozhodnuto nejprve ponechat uzavřenou oblast hrází H 3 a po zřízení těsných uzávěr v místech H 1 a H 2 provětrat část uzavřeného prostoru vymezenou zevně hrázemi H 4, H 5 a H 6. Tento postup znamenal zlepšení tlakových podmínek za H 3, za níž znamenal každý průnik značné uvolnění uzavřeného ovzduší, a tím i zamoření hlavní výdušné cesty na 1. patře až po výdušnou jámu.
Hráz H 2 měla být postavena jako výbuchuvzdorná plavená sádrou. Její stavba touto metodou kladla vysoké nároky na organizaci práce. Místo stavby bylo dosti vzdáleno od plavící soupravy a stavba se dála v uzavřené oblasti za průnikovými komorami a hrází H 5. Přes vysokou náročnost však byla H 2 postavena rychle a kvalitně.
Vzhledem ke značně komplikované dopravě do místa stavby H 1 bylo rozhodnuto postavit v tomto místě na nezbytně nutnou dobu pouze těsnou uzávěru z peření dotěsněného asfaltolatexovou suspenzí EAL.
Po utěsnění H 1 byly ještě provedeny průzkumy za H 4 a za H 5 i do dosud neprozkoumané oblasti sloje R 4. Za H 4 byly na překopu 2222 zjištěny následky působení tlakové vlny, vozy byly rozmetány a silně poškozeny a ve staničení 520 m byl zjištěn plný zával. Průzkum přes H 5 zjistil další zával na kříži 228 7222 s 228 224.
PROVĚTRÁNÍ
Dne 23. 3. 1975 bylo započato s provětráváním připravené oblasti otevřením poklopů na H 4 a H 5. Pro zvýšení množství větrů bylo na průlezovou lutnu v H 4 napojeno pomocné větrání ventilátorem LU 630 E/2 z průchodního větrního proudu. Během provětrávání byl na výdušném překopu 1. patra sledován obsah metanu i oxidu uhelnatého kontinuálními infraanalyzátory.
Po dosažení nevýbušné směsi za H 5 bylo ihned přistoupeno k rozšíření otvoru přes tuto hráz pro umožnění dopravy čerpadla a materiálu pro stavbu výbuchuvzdorné uzávěry H 1 na pásové chodbě 219 5222. Opravena byla rovněž celá dopravní trasa.
Zároveň bylo opravováno poškozené degazační potrubí v provětrané oblasti.
