Úvodní větry do tohoto samostatného větrního odděleni byly přiváděny od vtažné jámy Staříč II jižním překopem 2. patra 2022 a dále západním překopem 2222. Do postižené oblosti bylo přiváděno překopem 2222 celkem 1860 m3/min větrů, z nichž bylo do sloje R 1 vedeno 1 080 m3/min a do sloje R 4 šlo 780 m3 min.
Ve sloji R 1 byly větry vedeny dovrchní chodbou 219 7222 o dále dělicí pásovou chodbou 219 5222 do porubu 219 222. Dělicí bylo přiváděno pod porub 950 m3/min větrů. Dílčí část těchto větrů v množství 260 m3/min bylo vedeno porubem o odváděna výdušnou 219 6212 na západní překop 1. patra 2214 o odtud jižním překopem 2012 do výdušné jámy. Zbývající část větrů přiváděných pod porub byla dále vedena po dělicí až k prorážce 219 8224/1, kde docházelo k jejímu rozdělení, kdy do prorážky bylo údajně vedeno 340 m3 za minutu větrů. Tento dílčí větrní proud byl dále veden chodbou 219 5224 no svážnou 219 7224, z níž se pak na 1. patře napojoval na výdušné větry z porubu a spolu s nimi pokračoval na 1 patře k výdušné jámě.
Toto dílčí větrní spojení sloužilo jako základna k odvětrávání zastavených ražeb 219 5224. 219 7224 a ražené pásové chodby 219 5226 K izolaci zkratového propojení chodbou 219 5222/1 (tj. mezi prorážkou 219 8224/1 a svážnou 219 7224) byly postaveny dvoje větrní dveře ve zdivu.
Výdušná 219 6212 nad porubem 219 222 byla zprvu za porubem udržována a větrána ztrátovými větry přes hrázové dveře oddělující větrní oblast porubu ve sloji R 1 od výdušného překopu 2212 na 1. p. Předpokládalo se, že této chodby bude využito jako těžní chodby pro dobývání bloku nad 1. patrem. Později však bylo rozhodnuto tuto chodbu plenit.
Pro odsávání metanu z horní úvrati porubu bylo použito lutnového tahu o průměru 300 mm s ventilátorem LU 315 V. U vyústění luten bylo instalováno čidlo metanoměrné ústředny Dräger-Cerchar.
Celá popisovaná oblast byla intenzivně degazována. Celková produkce plynu měřená na cloně v překopu 2214 činila před nehodou 9 000 m5/24 hod. při koncentraci 55 % CH4 za podtlaku 9 kPa (884 kp/m2). Ztraceným plynovodem položeným ve výdušné chodbě 219 6212 bylo degazováno 1 410 m3/24 hod. při podtlaku 1,3 kPa.
Sloj R 1 nebyla zařazena mezi sloje nebezpečné průtržemi uhlí a plynů a proto zde také byla dosti rozsáhlá elektrifikace.
SITUACE PŘED NEHODOU
Na noční směně, bezprostředně před vznikem nehody byla ve sloji R 1 obsazena tato pracoviště:
— porub 219 222, kde se vyměňoval elektromotor pohonu pluhu ve spodní úvrati porubu;
— pásová chodba 219 5226, kde ke konci směny bylo prováděna trhací práce při ražení;
— pásová chodba nad 1. patrem 219 6213, kde bylo ukončena trhači práce v 5.15 hod.
Celkem bylo v popisované oblasti 16 osob. Pět pracovníku bylo v pásové chodbě 219 5226, čtyři byli ve spodní úvrati porubu; čtyři byli v pásové chodbě 2196213, další dva z tohoto pracoviště vyšli těsně před nehodou k jámě překopem 2012 a konečně palní, který ukončil v tomto předku trhací práci, byl asi v polovině cesty k jámě.
