Karviná, 27.2. 2021 – Poslední důlní vozík naplněný uhlím vyjel na povrch dolu ČSA po deváté hodině. Stalo se tak za přítomnosti úzkého okruhu lidí, kteří s OKD spojili svůj profesní život. Kvůli epidemické situaci a přijatým opatřením se této akce nemohli účastnit pozvaní hosté nebo bývalí zaměstnanci „Je nám to opravdu velmi líto, protože jsou desítky a stovky lidí, kteří by tady chtěli být a rozhodně by si tady zasloužili být. Jsou to bývalí horníci, předáci, závodní dolu, ředitelé. Všem se omlouvám, ale z hlediska opatření kvůli covidu-19 to opravdu nebylo možné,“ řekl David Hájek, ředitel provozu OKD.
Důl Československé armády vznikl v roce 1951. Za dobu své existence vytěžil celkem 144 418 264 tun uhlí. „Stejně jako u Dolu Darkov, tak i a za existence dolu ČSA bylo vyraženo stovky kilometrů chodeb a těžilo se v hloubce až 1200 m pod povrchem.Ty nejhlubší sloje tam byly uloženy v podobné hloubce,“ dodal výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.
Jedna z nejstarších šachet vznikla sloučením čtyř jiných dolů: Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina. V minulosti byla na ČSA svedena těžba z Dolu Doubrava a naopak z ČSA byla odvedena těžba na Důl Darkov, tak aby se mohla zrušit úpravna na dole ČSA, která už nebyla efektivní zastaralá.
Důl ČSA se zapsal i do československé filmové historie, když tady v polovině 70. let minulého století natáčeli scény pro slavnou komedii Parta HIC s Vladimírem Menšíkem, Josefem Dvořákem, Petrem Nárožným a dalšími herci. „Důl ČSA ukončil těžbu po téměř sedmdesáti letech své existence pod tímto názvem,“ upřesnil závodní dolu Milan Adrýsek.
„Počínaje březnem 2021 budou Doly Darkova a ČSA patřit pod státní podnik DIAMO. Společnost OKD bude nadále těžit v Dole ČSM, kde se bude uhlí také na povrchu následně upravovat. Společnost OKD nyní pracuje se střednědobým plánem, který počítá s těžbou na Dole ČSM v roce 2021 i v roce 2022“, dodala předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.
1856 – 2021, Důl ČSA
Ptáčník se podle historických pramenů nazýval vrch, odkud v roce 1776 hlásili první nálezy černého uhlí na Karvinsku, a kde na místě zvaném Kameničok začínal hornickou činnost hrabě J. E. Larisch-Mönnich. Za počátek existence Dolu ČSA – nazývaného „Armáda“ – je považován letopočet 1856.
Karvinský velkodůl jako takový vznikl pod názvem ČSA teprve v roce 1951 a to sloučením Larischových dolů Jindřich, Františka, Jan-Karel a Hlubina. Důl však i později procházel výraznými organizačními změnami.
Důl Jindřich byl založen v roce 1856, dva roky poté došlo k průtrži vody a kuřavky do hloubené jámy a následovalo skoro třicet let jeho omezeného provozu. Po dohloubení úvodní jámy na kótu 406 metrů se v roce 1887 sesunula budova těžní věže. Příčinou bylo pravděpodobně narušení vrstev tekutých písků, které zaplavily vykopané prostory a způsobily narušení horského masívu v okolí jámy. Záznamy o zdejší těžbě každopádně zmiňují období let 1896 až 1995.
Důl Františka byl založen v roce 1856, v jejím důlním poli byly již od roku 1790 prováděny kutací práce a hloubeny postupně mělké jámy jako např. Pomocná, Karolína a Lejava. „Rozvoj dolu však 14. července 1894 zastavila tragická důlní katastrofa. V důlním poli jámy Jan nastala silná exploze, která se brzy rozšířila i do důlních polí vzájemně propojených dolů Františky a Hlubiny. Při této nejhorší havárii v dějinách karvinské části revíru přišlo o životy celkem 235 horníků, dozorců i záchranářů, z toho 181 z Františky. Po katastrofě tu nabíhala těžba velmi pozvolně,“ připomenul závodní dolu Andrýsek.
Důl Hlubina byl založen v roce 1867, jeho původní název byl Hlavní a na Hlubinu byl přejmenován v roce 1871. Kutací práce na lokalitě započaly již v roce 1830. Hlubina se stala v pořadí vzniku poslední šachtou rodu Larisch-Mõnnichů v Karviné, která přetrvala až do konečné likvidace pozdějšího závodu Hlubina v 60. letech 20. století.
Důl Jan Karel, je poslední dosud činný důl z Larischových šachet, kde se s hloubením jam začínalo v letech 1859 a 1860. Hraběcí rod Larisch-Mõnnichů o své podnikání přišel po 2. světové válce vyvlastněním a zanedlouho se tady slavnostně otevíral národní podnik Velkodůl Čs. Armády (ČSA), kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce.
„Dlouhou, ale samostatnou historii má i dobývání v oblasti bývalého dolu Doubrava, který byl k ČSA připojen až v roce 1995. V doubravském poli hledal baron Richard Mattencloit uhlí od roku 1822. Mělké šachtice zde daly roku 1836 vznik těžařského podniku společně vlastněhého Mattencloitem a Larisch-Mönnichy,“ připomenul armáďácký závodní dolu. Fedrunk na Doubravě byl ukončen v roce 2007 a ze sousední lokality Jan-Karel se pak vykopalo dalších až osm milionů tun uhlí. Důl Doubrava jako takový na povrchu neexistuje, připomínají ho jen metanové komínky a pamětní desky na místě bývalých jam Eleonora a Bettina. Rekultivované území okolo se proměnilo v zábavný Dinopark.
Armáďácké milníky
• 1856 založení dolů Jindřich a Františka, počátek budoucího velkodolu
• 1894 výbuch na Janu, Františce a Hlubině, vůbec nejhorší důlní neštěstí v karvinské části revíru s 235 oběťmi
• 1895 výbuch metanu v jámě Jan, 109 obětí
• 1911 poprvé roční těžba nad milion tun (1 026 180) z dolů Jan, Františka, Hlubina, Jindřich
• 1934 nejvyšší denní těžby na Jindřichu (1600 až 1800 tun)
• 1943 okupanti zřídili tábor Masařůvka pro válečné zajatce nasazené do dolů
• 1945 příchod úderníků, vojáků 4. praporu První čs. samostatné tankové brigády
• 1949 vyšel první časopis pro zaměstnance „Hornická pravda“
• 1951 na Silvestra vznik národního podniku Velkodůl Čs. Armáda
• 1953 první revírní rekord s kombajnem (typ Donbas) 6000 tun z rubání 417 ve 24. sloji
• 1963 poprvé roční těžba nad tři miliony tun (3 010 549)
• 1963 útlum na Hlubině
• 1964 útlum na Františce
• 1968 stoprocentní podíl kombajnových porubů na těžbě
• 1971 historicky nejvyšší roční těžba 3 308 000 tun
• 1971 rekordní ražba 961 metrů ve 29. sloji s kombajnem PK-7 za 31 pracovních dnů
• 1973 světový rekord 659 tun na hlavu a směnu v porubu 31238 za 31 pracovních dnů
• 1977 série výbuchů uhelného prachu iniciovaných trhací prací ve 36. sloji, 31 obětí a 10 zraněných
• 1991 nástup polských horníků z firmy Alpex
• 1995 připojení do té doby samostatného Dolu Doubrava
• 1995 útlum na Jindřichu
• 1997 uzavření koksovny Jan-Karel fungující od roku 1843
• 2007 útlum na Doubravě
• 2008 sloučení šachet ČSA a Lazy, vznik Dolu Karviná
• 2021 ukončení těžby na Dole ČSA, převod pod Diamo, s.p., odštěpný závod Darkov
