Na Dole Doubrava v Doubravě utrpěl smrtelný úraz pracovník VOKD v náraží 10. patra jámy č. 2 dne 2. července 1971.
Úraz se stal v době řádné jízdy lidí na konci ranní směny. Narážeč odešel z 10. patra před koncem ranní směny, resp. před dopravením všech pracovníků na povrch a také před ukončením řádné jízdy lidi. Zbývající pracovníci proto vyjížděli samojízdou v okovu, ve kterém bylo povoleno dopravovat současně 3 osoby. Při jízdě posledních tří pracovníků dal jeden z nich lankem příslušné návěstí strojníkovi. Strojník těžního stroje uvedl na tento signál stroj omylem do chodu v opačném směru, tj. lano, na kterém byl okov se zmíněnými pracovníky, popouštěl směrem dolů. Poněvadž stál okov na pevném povalu, začal se při povolování lana sklápět závěs okovu a vyztužovací příčka tohoto závěsu zasáhla postiženého a přimáčkla ho na vrchní hranu okovu a smrtelně zranila. Postižený v době úrazu pravděpodobně stál na bedýnce, vysoké asi 30 cm, která byla položena na podlaze okovu.
Hlavní příčinou tohoto úrazu byl nesprávný postup strojníka těžního stroje. Úraz byl však nepříznivě ovlivněn také těmito dalšími skutečnostmi:
– narážeč odešel z pracoviště před ukončením řádné jízdy lidi;
– při řádné jízdě nebyl přítomen dohlížitel;
– samojízda nebyla domluvena se strojníkem těžního stroje a byla prováděna v době řádné jízdy;
– narážeč na výjezdním patře neuvolnil druhou dopravní nádobu příslušným návěstím (doprava se konala jen ve zmíněném okovu);
– v okovu bylo v době jízdy bednička, která tam nesměla být;
– nikdo ze zúčastněných pracovníků nesledoval, zda bylo danému návěstí řádně rozuměno;
– návěstí z okovu bylo dáváno na pokyn havíře, který sice byl o samojízdě poučen, avšak nebyl přezkoušen;
– návěstí dával pracovník, který k tomu nebyl oprávněn;
– ustanoveného dohlížitele odvolal jeho nadřízený pracovník, který se však nepostaral o rovnocennou náhradu.
V souvislosti s tímto úrazem bylo porušeno 12 ustanovení platného bezpečnostního předpisu.
