Generel OKR z roku 1983 stanovil nové směry v organizaci a vývoji revíru do roku 2050. Vzhledem k postupu do hloubek a postupnému dožívání klasické části OKR bylo nutné, stávajících 16 důlních podniků postupně sloučit do tzv. Skupinových dolů. Tyto velké celky by byly potom schopny lépe čelit především ekonomickým aspektům dobývání ve velkých hloubkách a také efektivnímu využití dobývacího prostoru.
Budoucích skupinových dolů mělo být 8 a to:
– Skupinový Důl Karviná – východ (Důl 1. Máj, Důl 9. květen, Důl ČSM)
– Skupinový Důl Karviná – západ (Důl Julius Fučík, Důl Dukla, Důl Antonín Zápotocký, Důl President Gottwald)
– Skupinový Důl Karviná – sever (Důl Doubrava, Důl Československá armáda)
– Skupinový Důl Ostrava (Důl Ostrava, Důl Jan Šverma, Důl Vítězný ůnor, Důl Rudý říjen)
– Skupinový Důl Paskov (Důl Paskov, pole Václavovice, část pole Paskov – západ)
– Skupinový Důl Staříč (Důl Staříč, pole Brušperk)
– Skupinový Důl Frenštát
– Skupinový Důl Příbor – východ
Skupinový Důl Ostrava
Postupně mělo dojít ke sloučení všech důlních podniků v ostravské části revíru. Vzhledem k různé patrové vzdálenosti jednotlivých podniků, mělo být první společné patro v hloubce – 960 m (později -980 m) Druhé a zároveň poslední těžní patro v ostravské části revíru potom v hloubce -1 128 m (později -1 200 m).
Lokalita dolu Ostrava
Po sloučení podniků Důl Hlubina a Ostrava, ke kterému došlo v roce 1987 měl tento podnik dokončit exploataci především v oblasti závodu Petr Bezruč a Zárubek.
Závod Petr Bezruč
Na závodě Petr Bezruč měla být vydobyto kompletně pole Michálka, oblast Petr Cingr a celá oblast nad 15. patrem. Těžební činnost závodu měla být ukončena v roce 2000 s tím, že jáma Terezie a Nová jáma č. 2 se v letech 2001 – 2007 měly stát výdušnými jamami pro Důl Vítězný únor. S dobýváním jámových pilířů v hloubkovém rozsahu -600 m až -900 m mělo být započato v roce 2001 a ukončeno mělo být v roce 2017. Odtěžení mělo být vedeno na 11. patro (-800 m) k dolu Vítězný únor.
Závod Zárubek
Na závodě Zárubek mělo být dokončeno kompletní vydobytí jámových ohradníků v roce 2000.
Závod Hlubina
V oblasti závodu Hlubina měla být jáma Hlubina č. 2 – těžní prohloubena a měla sloužit k otvírce společného patra –960 m a –1 128 m.
Závod Maršál Jeremenko
Rozhodující činnost se měla odehrávat v oblasti závodu Maršál Jeremenko. Zde měla být vyhloubena nová jáma Jeremenko č. 4 o průměru 8,5 m jako centrální těžní jáma pro společné patra -960 m a -1 128 m. Jáma měla být uvedená do provozu od roku 2001 a vybavena nejprve jednočinným skipem obsahu 25 tun pro odtěžení z patra –780 m vlastního dolu Maršál Jeremenko a dolu Hlubina. Po koncentraci na společná patra měla být jáma dovybavena pro dvojčinné těžení. Od této jámy měla být surová těžba přepravována pásy k nové úpravně uhlí, která měla být vybudována na pravém břehu Ostravice s kapacitou nejprve 7 000 t/den (do roku 2000) v další potom 14 000 t/den.
Stávající těžní jáma Jeremenko č. 3 měla být taktéž prohloubena a sloužit k dopravě kamene, materiálu a mužstva.
Lokalita dolů Vítězný únor a dolu Jan Šverma
Důlní podniky Vítězný únor a Jan Šverma měly společný vývoj a ke skupinovému dolu měly být připojeny v roce 2030.
Závod Vítězný únor v Přívoze
Těžba měla být postupně koncentrována na nově rekonstruovanou jámu Vítězný únor 4. Měla být provedena kompletní otvírka 10. patra (-650 m) a 11. patra (-800 m). Po otvírce prvního společného patra -960 m měla být těžba převedena na centrální jámu Jeremenko č. 4 a na závodě Vítězný únor ukončena v roce 2032.
Závod Eduard Urx 5 (Koblov)
Tento závod měl ukončit činnost v roce 2025.
Závod Jan Šverma v Mariánských Horách a závod Jan Šverma 2 ve Svinově
Tomuto závodu bylo určena otvírka patra (-780 m) a po prohloubení jam Šverma č. 3/4 a jámy Svinov částečná otvírka společného patra -960 m. Těžba měla být ukončena v roce 2008.
Lokalita dolu Rudý říjen
Důlní podnik měl mít zcela samostatný vývoj a byl v podstatě vyloučen z jakéhokoliv rozvoje. Nepočítalo se z propojením jeho dobývacího prostoru na společné patro ani s ostatními doly na vyšších horizontech. Zůstal izolován a měl dožít na 5. patře (-451 m) včetně podpatra (-580 m) v oskarském poli a (-530 m) v poli Rychvald. Těžba měla být postupně ukončena v roce 1997.
| 1985 – 1990 | 1995 – 2000 | 2010 – 2015 | 2030 – 2035 | 2040 – 2045 | 2045 – 2050 | |
| Roční čistá těžba (mil. tun) |
3,2 | 2,26 | 1,75 | 1,15 | 1,1 | 1,1 |
| Počet pracovníků | 18 615 | 15 227 | 12 184 | 8 657 | 8 219 | 8 219 |
| Důlní výkon (t/sm) | 1,236 | 1,091 | 1,030 | 1,020 | 1,020 | 1,020 |
| Celkové investiční náklady (mil Kčs) |
210 | 240 | 1,32 | 350 | 270 | 380 |
| Měrné investiční náklady (Kčs/1t čisté těžby) |
131 | 214 | 151 | 62 | 48 | 69 |
Uvedený stručný popis vývoje revíru v jeho ostravské části byl značně velkorysý vzhledem již k tehdy vyšším nákladům na tunu uhlí, dalšímu ubývaní produktivní karbonské plochy s postupem do hloubky, nízkou dobývanou mocností slojí (měla činit 86 – 90 cm), značnou produkcí kamene a s tím souvisejícím vysokým směrný číslem ražení (od roku 2000 od 20,9 do 25,3 m/1 000 tun). Taktéž mechanizaci dobývacích prací nebylo možné nijak závratně zvýšit.
Vzhledem k dalšímu vývoji a především k tomu, že pro období let 1990 – 1995 a po roce 2000 bylo plánováno výrazné snížení finanční prostředků pro investice a také s budoucím snížením potřeby koksu pro hutní výrobu (pokles hutní výroby) a plánovaných úspor bylo nutno u všech skupinových dolů vývoj poněkud upravit.
Lokalita dolu Ostrava
Závod Petr Bezruč
K původně plánovanému ukončení těžby rokem 2000 nemělo dojít. Závod měl vydobýt zásoby Michálkovického pole, pole Petr Cing, zásoby nad 15. patrem + nově i zásoby nad 16. patrem (-1 050 m) Vzhledem k tomu, že závod Petr Bezruč většinu dobývacích prací vedl podpatrově, bylo rozhodnuto, že Nová jáma č. 2 bude mezi 14. (-780 m) a novým 16. patrem (-1 050 m) prohloubena širokoprofilovým vrtáním strojem WIRTH VSB VI na konečný průměr 6,5 m. Měla byt vybudována nová rozvodna 22/6 kV (byla i v první variantě) a těžební funkci si měl závod udržet až do roku 2020. Po roce 2020 měla být další těžba převedena na společné patro -980 m k centrální těžní jámě Jeremenko č. 4 a funkce závodu Petr Bezruč se měla změnit v pomocnou.
Závod Zárubek
Na závodě Zárubek mělo být dokončeno kompletní vydobytí jámových ohradníků v roce 2000 jako v první variantě.
Závod Hlubina
Těžba závodu Hlubina měla být ukončena v roce 2006 převedením na centrální jámu Jeremenko č. 4 a závod měl změnit svoji funkci na pomocný. Jáma Hlubina č. 2 – těžní měla být prohloubena podle původních předpokladů k otvírce společných pater -980 m a -1 200 m. Otvírka měla započít v roce 2000.
Závod Maršál Jeremenko
Zde nedochází k výrazným změnám oproti první variantě. Nejprve má být prohloubena jáma Jeremenko č. 3 na budoucí společné těžní patro -1 200 m. Prohloubení mělo být ukončeno v roce 1998. Nově hloubená jáma Jeremenko č. 4 zůstávala v původních parametrech tzn. průměr 8,5 m s kapacitou 4 000 t/den do roku 2030 a od toho roku pak s maximální kapacitou 10 260 t/den. Počítalo se i s částečným odtěžením kamene v období let 2005 – 2010 z otvírky patra -980 m a kapacitou 1 890 t/den.
Výdušná jáma č. 1 (Louis) měla být taktéž prohloubena na 8. patro (-790 m).
Původně uvažovaná výstavba nové úpravny uhlí byla v celém rozsahu zrušena a nahrazena nákladištěm na pravém břehu Ostravice. Od jámy Jeremenko č. 4 měla jít těžba po pásech sem, na toto nákladiště s kapacitou 6 000 t/den, odkud měla surová těžba pokračovat ve vagonech na úpravnu uhlí Paskov.
Lokalita dolu Vítězný únor a dolu Jan Šverma
Podniky Důl Vítězný únor a Důl Jan Šverma měly být sloučeny na společném 11. patře (-800 m) v roce 2000.
Závod Vítězný únor v Přívoze
Na rekonstruovanou jámu Vítězný únor 4 měla být koncentrována těžba z dolů Vítězný únor a Jan Šverma. Jáma měla mít kapacitu 5 600 t/den. Jako doplněk pro odtěžení kamene měla sloužit jáma Vítězný únor 2 s kapacitou maximálně 1 000 t/den.
Těžba měla být v roce 2030 převedena na společné patro -980 m a závod Vítězný únor se měl stát pomocným závodem až do definitivního ukončení provozu cca v roce 2040.
Veškerá úprava uhlí po dobu těžby měla být zajištěna v rekonstruované úpravně Koksovny Vítězný únor.
Závod Eduard Urx 5 (Koblov)
Tento závod měl ukončit činnost v roce 2025 jako v první variantě.
Závod Jan Šverma v Mariánských Horách a závod Jan Šverma 2 ve Svinově
Těžba měla být převedena na společné 11. patro (-800 m) k jámě Vítězný únor 4 v roce 2000. Následně závod zůstal v provozu jako pomocný.
Lokalita dolu Rudý říjen
Zde se oproti první variantě nic nemění co se týče spojení lokality s jinými doly. Pouze byl upraven rozsah zásob, které měly býti vydobyty. Nově se měly zásoby vydobýt až po úroveň -600 m s ukončením těžby v roce 2015.
Vysoké investiční nároky na zabezpečení těžeb, při jejich trvalém klesání, působení velkých hloubek a dalších negativních činitelů způsobovaly, že efektivnost otvírky zásob byla nejnižší v OKR. Upravená druhá varianta nijak výrazně náklady nesrazila.
Značný rozsah výstavby Skupinových dolů vyžadoval etapizaci a rozdělení jednotlivých staveb do ucelených celků s maximálním rozpočtovým nákladem 200 000 000 – 250 000 000 Kčs proto rozsah výstavby Skupinového dolu Ostrava byl zcela nepřijatelný !! Dokonce se uvažovalo, zda je to pro revír vůbec únosné. Nutno ovšem také zdůraznit, že těžba nejkvalitnějšího koksovatelného uhlí byla ještě srovnatelná s jinými revíry s hlubinnou těžbou černého uhlí a také bylo nutno myslet na širší národohospodářská hlediska (dnes naprosto neznámá slova pozn. autora), společenské potřeby, možnost těžit a v budoucnu využívat vlastní energetické zdroje.
Pravděpodobně zde se začíná uvažovat o tom, co je dnes notoricky známé tj. že pro snížení nákladů (jsou přirozeně mnohonásobně vyšší při hloubení nových jam – 4 500 bm včetně prohlubování) k hloubení nové jámy Jeremenko č. 4 vůbec nedojde a střediskem skupinového dolu se od roku 2020 měl stát Důl Vítězný únor v Přívoze s centrální jámou Vítězný únor 4.
K žádnému dalšímu vývoji po roce 1990 již nedošlo, tudíž vývoj lze jen předpokládat. Z uvedených materiálů je zřejmé, že vývoj by šel ještě dalším snižováním nákladů, tj. že některé lokality by skončily s těžbou dříve, případně otvírka by se vedla jinak a v případě špatných výsledků geologického průzkumu, který byl nedostatečný v hloubkové úrovni -1 200 m třeba vůbec nebo velmi omezeně. Vše ale taky mohlo jít podle plánu. To už se bohužel nikdy nedozvíme.
Petr Kubinský
(petrkubinsky@seznam.cz)
