První průtrž na Dole Staříč 22. dubna 1970

Ve středu 22. dubna 1970 došlo v 13.30 h k průtrži plynu a uhlí po trhací práci v dovrchním předku 7122 v 19. sloji na II. patře Dolu Staříč II.

Chodba, v niž došlo k průtrži a uvolnění velkého množství metanu a vyražení značného objemu uhelné drtě, byla ražena pracovníky výstavbového závodu VOKD se stoupáním 10 až 12 st. průřezem 9.1 m² k dosažení prvního větrního spojení mezi II. a I. patrem v oblasti větrní jámy Staříč 1. Dovrchní sledovala 19 B sloj, která zde měla mocnost 0,8 m. Větrání čelby bylo zajišťováno sacím separátním větráním s objemovým průtokem 90 m³/min. do 1 200 m vzdáleného průchodního větrního proudu, který na hlavním překopu II. patra zde dosahoval množství v průměru 1700 m³/min.

Místo pro odpal bylo ve vzdálenosti 66 m od čelby. Odtud odpaloval palní sám. Předák s pomocníkem byl ve vzdálenosti 80 m a další dva pracovníci byli u úpatí dovrchní.

Po odpalu v 13.30 h se ozvala dutá rána doprovázená vzdušnou rázovou vlnou se silným zvířením prachu. Tlak porazil předáka i jeho pomocníka a zasáhl i pracovníky u úpatí.

Předák s pomocníkem neztratili duchapřítomnost a po vyslání jednoho pracovníka z obsluhy k podání hlášení o nastalé mimořádné události vyrazili na pomoc palnímu. Ve vysoké koncentraci metanu se jim podařilo až na třetí pokus dosáhnout místa odpalu. Palní zde ležel pod pásovou konstrukcí, která ho naštěstí ochránila před zasypáním uhelnou drtí. Kromě šoku neutrpěl žádné zranění. Společně pak vyfárali výdušnou jámou Staříč I. v okovu na povrch.

Záchranářské jednotky dorazily na 26 km vzdálený důl v hustém provozu na tehdy ještě úzké silnici za 25 minut. Díky připravené lokomotivní dopravě pak ve vozech rychle dosáhli místa nehody. Okamžitě započali prohrabávat uhelnou drť, neboť o zdařilém úniku tří pohřešovaných neměli v dispečinku v době fárání záchranářů žádnou informaci.

Průzkum až k čelbě potom zjistil koncentraci metanu 80 %, v místě odpalu bylo v té době již jen 4 % metanu a u úpatí dovrchní 1,5 % metanu. Množství vyvržené uhelné drtě bylo propočtem stanoveno na objem přes 250 m3. Škrabákový nakladač byl vyvrácen a jeho lžíce byla vymrštěna 20 metrů.

Z dnešního pohledu byla tato událost vážným varováním pro tehdejší vedení podniku, které nechtělo do té doby připustit riziko průtrží v důlním poli Staříč. Teprve skutečná průtrž vedla k zavádění izolačních sebezáchranných přístrojů na tomto dole a iniciovala organizaci vlastní stálé pohotovosti báňských záchranářů na ZBZS Dolu Staříč.