Při likvidaci staré, 334 metrů hluboké výdušné jámy č. 2 Veverka na bývalém dole A. Zápotocký se provalilo 6 100 tun popílku a 3 700 tun haldoviny.
Dne 11. listopadu 1964 zbahněné materiály prorazily přes nedostatečné dimenzované hráze na 4. patře. Bahniny zaplavily důlní díla v okolí jámy až do vzdálenosti 400 metrů. Na výdušné straně porubu v 35. sloji bahniny zaplavily 4 horníky, kterým se již nepodařilo utéci. Těla obětí byla vyproštěna po obtížných zmáhacích pracích až ve dnech 14.-23.2. 1965.
Příčinou průvalu bahnin bylo zvodnění popílku. Laboratorními zkouškami s použitým zásypovým materiálem bylo prokázáno, že vlastní popílek se stává tekoucím, překročí-li jeho vlhkost 40 %. Za tohoto stavu se blíží úhel vnitřního tření k nule. Proto také při výšce sloupce zásypového materiálu v jámě nemohly hráze vydržet konečný hydrostatický tlak zvodnělého zásypu, který dosáhl tlaku 380 až 400 tun na metr čtvereční plochy uzavíracích hrází.
Pro pamětníky této tragické nehody byla nepochopitelná neodbornost pracovníků, kteří zajišťovali zasypávání jam na dole Šverma opět elektrárenským popílkem. Zákonitě muselo dojít při přítoku vod do likvidované jámy k tomu, že se zásypový materiál několikrát provalil do důlních děl v okolí jámy a jáma byla s obtížemi dosypána na povrch až po několika pokusech.
