Popis základního systému větrání Dolu Paskov

Důl Paskov byl větrán kombinovaným větrním systémem se dvěma vtažnými, jednou výdušnou a jednou neutrální jámou.

Samostatný větrní systém nebyl s jinými doly spojen. Západní větrní oblast Paskov i východní větrní oblast Řepiště měly větrání diagonální. K rozdělení systému do dvou větrních oblastí došlo zahájením provozu výdušné jámy Řepiště dne 26.6.1977. Vtažná jáma Nová Bělá byla zapojena do větrního systému dolu dne 9.5.1984 v úrovni 3. p. a 12.7.1989 v úrovni 4.p.

Důl byl otevřen čtyřmi patry a čtyřmi jámami. 1. patro bylo zlikvidováno a zůstal zde jen jámový zkrat na centrálních jámách. 2. patro a překopy na 3. patře byly výdušné vyjma překopů 0895, 0890 a 0794, které byly vtažné. 4. p. bylo vtažné. Všechny jámy měly kruhový profil s průměrem 7,5 m a celkový průřez 44,2 m2. Při rychlosti v = 8 m.s-1 byla teoretická kapacita každé jámy 21216 m3.min.-1 větrů.

Vtažná jáma Paskov s povrchovou kótou +251 m byla vyhloubena na kótu -761 m pod úroveň 4. p. Jáma byla vybavena dvojím dvojčinným těžním zařízením. Lezní oddělení a výztuž jámy byly do uzavření dolu v dobrém stavu. Vtažná jáma byla v ústí vybavena havarijními požárními poklopy. Pod nimi vyúsťoval do jámy nouzový kanál ze zvláštní budovy se zařízením pro ohřívání větrů. Průřez tohoto kanálu byl 6,7 m2, při rychlosti v=15 m.s-1 jím mohlo proudit 6030 m3.min.-1 větrů.

Vtažná jáma Nová Bělá byla vyhloubena pod 4. p. na kótu -652 m. Ohlubeň byla na kótě +273,7 m uzavřena těsným povalem. Vtažné větry byly přiváděny kanálem ohřevu větrů pod ohlubňový poval na vtažné 4. p. Lezní oddělení bylo instalováno v celé délce jámy s výstupem na povrch přes větrní kanál a s výstupem na 3. a 4.p. dolu.

Výdušná jáma Paskov s povrchovou kótou +251 m byla vyhloubena pod 4. p. do úrovně -715 m. Ve výdušné jámě bylo skipové těžní zařízení, nad nímž byla vystavěna těsná budova. Ohlubeň výdušné jámy byla rovněž opatřena požárními poklopy. Krátká spojení mezi vtažnou a výdušnou jámou Paskov jsou na jednotlivých patrech od sebe izolována dvojicemi hrázových objektů. První patro bylo otevřeno na úrovni -150 m, druhé patro na -293 m, třetí patro -490 m a čtvrté patro na -630 m p.J.m. Mezi vtažnou a výdušnou jámou Paskov bylo na 1. a 2. pomocném patře propojení s hrázovými objekty, a to na kótě -562 m a na kótě -715 m nad a pod 4. p. Propojení na kótě -577,5 m bylo uzavřeno hrázemi.

Neutrální (vtažná) jáma Řepiště s povrchovou kótou +291,2 m byla vyhloubena pod 3. p. s celkovou hloubkou 860 m. V jámě bylo lezní oddělení. Na ohlubni byly požární poklopy. Bylo zde postaveno definitivní klecové těžení včetně podtlakové budovy nad ohlubni (původně výdušná jáma). Lezní oddělení jámy mělo výstup do této budovy.

Hlavní ventilátory na výdušné jámě Paskov byly vybaveny vodními a registračními přístroji pro měření tlakových spádů s akustickou a optickou signalizaci změny tlakových spádů (20 %), vyvedenou do dispečinku. Pravidelnou kontrolou chodu hlavních ventilátorů a prováděním záznamů o stavu základních parametrů byla pověřena stálá obsluha elektrorozvodny na povrchu.

Technické údaje hlavních ventilátorů (včetně odstavených ventilátorů na jámě Řepiště) jsou uvedeny v následující tabulce:

Hlavní ventilátory na výdušné jámě Paskov byly dva. Byly to axiální ventilátory ZVVZ Milevsko, typ ARA v horizontálním uložení o výkonu Q=12000 m3.min-1. Ventilátory pracovaly ve vztahu k větrní síti s dostatečnou rezervou.

Hlavní ventilátory na výdušné jámě Řepiště byly také dva, typu ARA-2 v horizontálním provedení se štítkovým výkonem Q=12000 m3.min-1 větrů. Výrobcem byl podnik ZVVZ Milevsko. Ventilátory po odstavení v 6/1996 už nebyly nadále provozovány.

Separátní větrání

Všechna dlouhá důlní díla, která nebyla uzavřena a nebylo docíleno průchodního větrního proudu, jakož i komory a provozovny tohoto druhu, byla větrána separátním větráním, které bylo nepřetržité. Používalo se způsobů sacích a na ražbách bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů i foukacích. Lutnové tahy byly z kovových větraček průměru 315, 630 a 800 mm a nově i flexibilních se zásobníky u ražeb bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů, což bylo podle podmínek stanoveno i technologickým postupem. Lutnové ventilátory byly používány v provedení vzduchovém a kombinovaném. Použití elektrických ventilátorů bylo omezeno na část dolu bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů.