V pondělí dne 25. května roku 1891 sešlo se na pozemku, který pro Vítkovické horní a hutní těžířstvo koupil od vítkovického rolníka Mikesky tehdejší majitel hostince „Na fojtství“ ve Vítkovicích Herlinger, několik desítek lidí. Chystala se malá slavnost, první výkop pro hloubení nového dolu, který o 55 let později získal jméno osvoboditele Ostravy, maršála Jeremenka.
Byli tu zástupci Vítkovického horního a hutního těžířstva, pro které ředitel Vítkovických železáren Pavel Kuppelwieser získal za 24 000 zlatých kutací právo pro obvod nového závodu, dále zástupci „Uhelné a koksárenské společnosti“ v Ostravě, kterou tvořili obchodníci uhlím bratři Guttmannové z Lipníka a ostravský inženýr Vondráček, a která už od roku 1870 měla pronajaty dva sousední rotschildovské doly Hlubinu a Karolinu, byli tu zástupci města Mor. Ostravy, obce Vítkovice, zástupci revírního horního úřadu i okresního hejtmanství a samozřejmě také vítkovický farář a řada dalších hostů. Byl tu nově jmenovaný závodní ještě neexistujícího dolu inž. Meinhardt a oba nadkopní Alfréd Malina a Karel Reinlein. Opodál čekali na příkazy tři havíři Karel Adamec, Karel Chmelář a Jakub Foral. Byl tu též strojník Josef Hrabec a topič Josef Volný.
Jeden inženýr, dva nadkopní a pět dělníků, to bylo první osazenstvo závodu. O týden později, dne 1. června nastoupilo na závodě do práce dalších 6 dělníků, z toho čtyři havíři a jeden tesař a ke konci roku pracovalo na závodě už 32 zaměstnanců.
Protože se nedá předpokládat, že by těžaři platili strojníka a topiče a neměli pro ně práci, stál tu jistě už připravený parní vrátek, kterým se pak těžila hlušina z hloubení až do roku 1897, kdy byl postaven parní těžní stroj o výkonu 500 koňských sil. Elektřinu ani stlačený vzduch při hloubení k dispozici neměli. První generátor na stejnosměrný proud byl postaven v roce 1896, první kompresor v letech 1897/98.
Není zaznamenáno, kdo provedl první výkop, nejsou známy ani proslovy a řeči, které byly při této slavnostní příležitosti proneseny.
V květnu 1891 začalo se s hloubením jámy. Ale na uhlí se muselo čekat plných pět let. Teprve v červnu 1896 vytěžilo se z dolu z přípravných předků první uhlí a normální těžba z porubů byla zahájena až počátkem roku 1899.
Také na své jméno musel závod několik let čekat. Jámu hloubila Ostravská uhelná a koksárenská společnost, a byla to jen „Nová jáma“. Teprve když v roce 1895 skončil nájem rotschildovských dolů a Ostravská uhelná a koksárenská společnost splynula s Vítkovickým horním a hutním těžířstvem, přišla i vhodná doba pro pojmenování šachty. Nevíme přesné datum, kdy k tomu došlo, ale v listině ze dne 27. května 1896, nalezené ve zvonici u dolu, se již používá nového názvu „Louisova jáma“. Byl to tehdy čtrnáctiletý syn Alberta Rotschilda a pozdější šéf bankovního domu Rotschildů Louis Rotschild, jehož jména použili majitelé k pojmenování dolu.
S krátkým přerušením v době nacistické okupace udržel si udržel toto jméno až do prosince 1946, kdy byl za přítomnosti sovětského velvyslance Zorina a dalších hostů přejmenován na „Důl generál Jeremenko“.
