Počátky dolování uhlí v Karviné

Černé uhlí má od 18. století rozhodující úlohu v dějinách města Karviné i celého Karvinska. Objevu uhlí vděčí Karvinsko za svůj neobvyklý rozvoj, kdy z několika malých, nevýznamných obcí vyrůstají velká průmyslová města a převážně zemědělská oblast se mění ve velké průmyslové centrum.

Dolování má na Karvinsku velkou tradici. Již ve středověku se zde pátralo především po drahých kovech, ale i po železné rudě a soli, většinou však bez výsledku.

Druhá polovina 18. století je poznamenána rozmachem manufakturní výroby, což spolu s růstem obyvatelstva vyvolalo zvýšenou spotřebu dřeva, což opět způsobilo devastaci lesů. Tato skutečnost vedla vídeňskou vládu k hledání nového náhradního paliva, jež vídeňské úřady spatřovaly v rašelině a hnědém a kamenném uhlí, užívaných už dávno k topení v domácnostech i v řemeslné výrobě v některých oblastech západní Evropy.

K prvnímu známému nálezu kamenného uhlí v Karviné došlo už v roce 1776, třináct let poté, kdy bylo objeveno ve Slezské Ostravě. Objev uhlí na Karvinsku je zcela prozaický, není spojován s řadou pověstí, jak tomu je ve Slezské Ostravě.

Tehdejší majitel karvinského panství hrabě Jan Edrmann Florian Larisch se pustil do kutání uhlí a železné rudy a podařilo se mu objevit na vrchu Čechovice u Karviné, dnes blíže neurčitelném, dvě nad sebou ležící kamenouhelné sloje, vycházející na východní straně kopce na povrch. Otevřel je štolou v údolí, vedoucí do svahu návrší. Těžba však byla záhy pro špatný odbyt uhlí zastavena. Jistě tu působila i okolnost, že hrabě Larisch v té době karvinské panství pronajal a nájemce, který si byl vědom krátkodobosti nájmu, se nepustil do rozsáhlých investic spojených s tak problematickým podnikáním, jako byla tehdy těžba dosud zde neznámého paliva, u něhož nebylo ještě jasno, jak půjde na odbyt.

Nový majitel karvinského panství, hrabě Jan Josef Antonín Larisch (od roku 1791 Larisch – Mönnich) však uhlí ze zřetele nepustil. Vystihl možnosti, jež skýtá odbyt uhlí v rodících se manufakturách a řemeslech, a pustil se později do těžby.

Dolování bylo znova zahájeno na podzim roku 1784 tam, kde bylo před devíti lety opuštěno: na vrchu Čechovice u Karviné. Avšak ještě v témže roce špatný odbyt způsobil zastavení těžby.

Na jaře roku 1785 byla těžba uhlí v Karviné znovu zahájena, ale opět neměla dlouhého trvání. V roce 1786 po třetí a na dlouho zanikla. K dalšímu obnovení těžby došlo teprve v listopadu 1794. Od této doby (s výjimkou roku 1798, kdy došlo znovu k roční přestávce) se datuje stále se stupňující rozmach těžby uhlí, který se stal základem rozvoje celého Karvinska.