Mechanizace povrchových pracovišť postupovala s rozvojem těžby i s vývojem techniky až do doby vyhlášení útlumu.
V roce 1913 byla postavena definitivní kompresorovna a ventilátor jámy PG-2. Oba tyto stroje byly poháněny párou z provizorní kotelny. Řádná kotelna byla postavena až v roce 1916.
V roce 1922 a 1924 došlo k rozšíření kotelny, a to o dva kotly, které byly s menšími úpravami provozovány až do roku 1969.
V roce 1924 byla dokončena stavba nové těžní věže na PG-1 včetně šachetní budovy, současně byl uveden do provozu nový parní těžní stroj. Byl provozován s několika úpravami do roku 1961, kdy byl nahrazen těžním strojem typu 1K6508 ŠKODA, poháněným stejnosměrným motorem o výkonu 2500 kW se skipovým těžním systémem. Tento těžní stroj byl v provozu do roku 1983. Poté byla prováděna rekonstrukce v jámě s ohledem na prohlubování jámy PG-1 a změny její funkce. Měnila se z těžní jámy na jámu, sloužící pro dopravu materiálu a jízdu mužstva.
Druhý těžní stroj na PG-1 typu 2B 6020 ŠKODA, poháněný stejnosměrným motorem, byl uveden do provozu v roce 1952. Práce byly prováděny za trvalého provozu parního těžního stroje.
S výstavbou výdušné jámy PG-2 bylo zahájeno v roce 1911. V letech 1961 až 1962 byla provedena rekonstrukce výdušné jámy PG-2,- těžní věže a těžního vratu. Těžní vrat byl nahrazen novým těžním strojem typu 2B 4016 ŠKODA se střídavým asynchronním motorem.
Provizorní třídící zařízení poblíž větrní jámy PG-2 bylo v roce 1928 nahrazeno novou třídírnou; která prodělala několik rekonstrukcí včetně výstavby nové úpravny uhlí, která byla v roce 1962 uvedena do provozu a slouží nám do dnešního dne.
S výstavbou 3. patra byl uveden do provozu v roce 1961 bubnový těžní stroj na nově vyhloubené výdušné jámě PG-4 s asynchronním elektromotorem a sloužil pro dopravu materiálu a jízdu mužstva.
S výstavbou dalších pater včetně prohloubení a rozšíření jámy PG-4 v letech 1977 až 1983 byl postaven nový těžní komplex včetně nové těžní věže železobetonové konstrukce a nového těžního stroje typu 4K 5016 – ČKD Praha.
Nový jednočinný těžní stroj byl plně automatizován a řízen pomocí tyristorů. Toto těžní zařízení včetně nově rozšířené jámy a výstroje se stalo hlavním těžním zařízením na Dole František.
S postupným rozvojem těžby a modernizací těžních zařízení došlo k dalším úpravám a výstavbě nových provozů : dílen, hlavní rozvodny, skladů a ostatních sociálních zařízení, nezbytných pro provoz.
