Počátek hornické činnosti v petřvaldské dílčí pánvi nastal v 30. letech 19. století a byl představován počínajícími kutacími pracemi, uskutečňovanými mělkými kutacími jámami. Hloubení kutacích jam se provádělo za účelem nalezení dobyvatelné uhelné sloje. Její nález pak umožňoval orgánu, zastupující stát, udělení propůjčky důlní míry, opravňující ve vymezeném území k dobývání a s tím související činnosti.
Hloubení kutacích jam bylo prováděno na území výchozů karbonských vrstev téměř na povrchu v tzv. Petřvaldské elevaci (kupě). Jednalo se o území o rozměru zhruba 3 x 1,5 km.
Kutání probíhalo na pozemcích Rychvaldského, Porubského a zejména Petřvaldského statku, jež vlastnil Heinrich hr. Larisch-Mönnich, majorátní pán v Karviné.
Vyhloubeno bylo 22 kutacích jam, z nichž ale značný počet byl ukončen z různých důvodů bezúspěšně.
Jámy, které nalezly uhelnou sloj, byly někdy označovány jako „nálezné“. Některé z nich po splnění účelu nebyly opuštěny a dosloužily potom i k těžbě, a to převážně při štolovém dolování. Při dalším využití dostávaly zřejmě už nová pojmenování. Příkladem toho může být jáma Bedřich, na níž v r. 1835 byla nalezena dobyvatelná uhelná sloj a udělena 13. 1. 1835 nejstarší známá propůjčka důlní míry Jakub, která se stala základem později vytvořeného důlního pole Jindřichovo štěstí II, do něhož bylo spojeno výměrem Báňského hejtmanství ze dne 6. 3. 1858 č.j. 3168/58 celkem 13 důlních měr a 3 přebytky . Propůjčkou důlní míry Jakub je písemně dokumentován počátek práva těžby uhlí v petřvaldské části OKR v r. 1835, jež bylo uděleno Heinrichu hr. Larisch-Mönnichovi, který se tak stal zakladatelem těžby uhlí v Petřvaldě a prvním těžařem.
Další, jednou z nejstarších důlních měr, stojících ale mimo komplex důlních měr v důlních polích Jindřichovo štěstí I a II, byla míra Jana, propůjčená 12. 10. 1841, kterou nebylo však možné doložit existencí odpovídající kutací jámy. Další důlní míry, jako Aurora a Silvestr, byly v r. 1842 propůjčeny na podkladě nálezu uhlí na Jámě č. 4.
| Název | Funkce | Založení r. | Hloubka m | Likvidace r. |
| 1. Kutací I | kutací, nálezná | 30. léta 19. stol. | – | * |
| 2. Kutací II | kutací | 30. léta 19. stol. | – | – |
| 3. Jáma 3 | kutací, negativní | 30. léta 19. stol. | 37,5 | – |
| 4. Jáma 4 | kutací, nálezná | předr. 1840 | 28,0 | – |
| 5. Kutací VI | kutací | 30. léta 19. stol. | – | |
| 6. Kutací VII | kutací | 30. léta 19. stol. | – | – |
| 7. Kutací IX | kutací, nálezná | 30. léta 19. stol. | – | – |
| 8. Kutací X | kutací | 30. léta 19. stol. | – | – |
| 9. Kutací XI | kutací | 30. léta 19. stol. | – | – |
| 10. Jáma 14 | kutací, negativní | 30. léta 19. stol. | 79,0 | – |
| 11. Jáma 15 | kutací | 30. léta 19. stol. | 47,0 | – |
| 12. Jáma 17 | kutací, nálezná | před r. 1850 | _ | |
| 13. Jáma 18 | kutací, negativní | 30.léta 19.stol. | _ | _ |
| 14. Martin I | kutací, nálezná | 30.léta 19.stol. | _ | |
| 15. Martin II | kutací | 30.1éta 19.stol. | – | _ |
| 16. Bedřich | kutací, pak větrní | 1835 | 72,8 | 1884 |
| 17. Karel | kutací, pak těžní | 30.léta 19.stol. | 165,3 | kol. r. 1885 |
| 18. Staviska | kutací, pak víceúčelová | 30.léta 19. stol. | – | – |
| 19. Nálezná | kutací, pak větrní | 30. léta 19.stol. | 90,0 | por. 1888 |
| 20. Florentina | kutací, nálezná | před r. 1837 | – | – |
| 21. Nálezná in | kutací, pak větrní | 30.léta 19.stol. | 98,8 | – |
| 22. Jindřiška | kutací, pak víceúčelová | 30.1éta 19.stol. | 22,7 | – |
Doplňující údaje:
Jámy Bedřich, Karel, Staviska, Nálezná, Nálezná III a Jindřiška sloužily později jako větrní, popřípadě víceúčelové jámy při mělkém (štolním) dolování v důlním poli Jindřichovo štěstí a nakonec jámy Bedřich, Karel a Nálezná sloužily i pro hlubinné dobývání dolu Jindřich a jáma Nálezná sloužila ještě pro důl Evžen.
