Z dolu proto žádali o pomoc dalších čet a přísun požárních hadic. Vodovodní potrubí, které bylo napájeno shora, bylo pravděpodobně někde v místě požáru přerušeno a potrubím šla jen pára.
Zatím však požár postoupil až na kříž na hlavní třídu 1132/II. a když bylo započato s velkým zpožděním hašení, došlo k zavalení tohoto kříže. Husté kouře znemožnily hasební práce a čety se musely vrátit až na kříž s třídou 1134/IID1.
Stav byl hlášen na povrch. Proti postupu požáru byly na třídě 1132/II a dovrchní 1134 /IID1 instalovány a zprovozněny mlhové proudnice. Potom se záchranné čety stáhly na překop 3 V a v 1.00 hod. dne 8.7. bylo započato s uzavíráním izolačních objektů na tomto překopu pytlovou hrázi.
Ostatní činnosti
Teprve v 18.55 hod. byl dán příkaz ke spuštění merkaptanové signalizace pro odvolání všeho důlního osazenstva. Na povrchu byli ustanoveni pracovníci pro kontrolu evidence vyfáraných lidí z dolu. V 19.54 hod. dostala četa záchranářů příkaz k otevření zkratového spoje na 1. dovrchní třídě ze 722/II k 1. patru, aby se zamezilo dalšímu hromadění kouřů v 8. sloji.
Havarijní komise se sjížděla do závodu od 18.00 do 20.00 hod. První doporučení byla vydávána pouze ústně a teprve dodatečně zapisována, neboť hrozilo nebezpečí z prodlení. Po hlášení průzkumů z 8. sloje, že možnost záchrany lidí je vyloučena, neboť nikdo nejeví známky života, doporučila HS s přihlédnutím k výsledkům rozborů odebraných vzorků vzdušnin a relativně vysokému nebezpečí možného výbuchu urychleně požářiště uzavřít.
Poněvadž uzavření užšího okruhu nebylo možno provést vzhledem k hustým kouřům i vysokým teplotám na 2. patře, bylo rozhodnuto provést uzavření v širším okruhu sedmi výbuchovzdornými hrázemi na překopech 32, 3 V, 3 S, 2 V, 1 A5, 1V a na třídě 612, Příkaz k zahájení stavby uzavíracích hrází vydal VLH na doporučení HK dne 7. 7. ve 23.10 hod.
Stavba hrází, zejména na výdušné straně, byla provedena za velmi těžkých podmínek v dýchacích přístrojích při značně snížené viditelnosti a teplotách vyšších než 30 °C.
Asanace
Po uzavření požářiště, které bylo dokončeno dne 9. 7. ve 12.30 hod., bylo prováděno dotěsňování hrází latexováním a popílkováním. Po utěsnění hrází došlo ke stabilizaci na výdušné straně a bylo zde natolik příznivé složení ovzduší, že bylo možné pod ochranou dusíkových propustí přistoupit k provedení prvního průzkumu požářiště.
První průzkum byl proveden již dne 16. 7, za hráz č. 4 na překopu 2 V a do třídy 722/II. Průzkumem byly zjištěny místní závaly. Viditelnost 5 až 7 m a teploty se pohybovaly kolem 45 °C. Průzkumná četa se dostala až do staničení 85 m třídy 722/II, kde nalezla plný zával, po zajištění místních závalu na překopu 2 V se dne 18. 7. podařilo průzkumným četám proniknout po překopu 2 V až na kříž úpadního překopu do 12. sloje, odkud dále byl překop zavalen. Při tomto průzkumu byl nalezen první postižený.
Pozor – chyba ve větě :….v roce 1894 na Dole František (dnešní pole Dolu ČSA v Karviné),…
Jedná se o důl Františka ! ( František byl v H.Suché)
Děkuji, opraveno.
A co výbuch na Dole Gabriela,to Vám nic neříká. Těžní kola se našla až 3 km od věže.
A co výbuch na dole Gabriela. To Vám nic neříká !?!?!?
Na dole v té době pracovalo hodně Poláků, Slováků a dokonce i Maďarů.
Při vzpomínkových akcích se od pamětníků proslýchalo, že velice často se konzumoval alkohol, někteří horníci byli podnapilý ještě než zfáraly a přímo na jednotlivých úsecích ve slojích, bylo prý běžné vidět i kuřáky cigaret.
Vzhledem k této velké tragédii a politické situaci, si nikdo samozřejmě nedovolil toto veřejně nebo nahlas říkat.
Na vzpomínkových akcích ale vzácně byla možnost zmíněné vzpomínky skutečných pamětníků slyšet.
Je možná s podivem, že nemalá část horníků se zase (vesele) vrátila ke stejné práci. Jen hrstka horníků odešla fárat jinam a snad pouze čtyři skončily a už je nikdo nikdy na dole neviděl…