k okamžitému vyvedení osádek obou porubů k vtažné jámě na 3. patro. Do této chvíle si nikdo na povrchu neuvědomil, že jsou tito lidé rovněž bezprostředně ohroženi!
Havíři vsak již nestačili dosáhnout čerstvých větrů z 3. patra, neboť byli zaskočeni proti nim se valícími hustými dýmy, které úplně přívod čerstvých větrů z 3. patra zastavily. Zachránili se pouze 2 lidé, kteří přijeli přiotráveni po páse přes třídu 834/IID k výsypu na třídu 732/II. Ostatní zůstali v různých místech na třídě 824/IID1, 824/IID, 812/II a 822/II.
První zásahy
Záchranáři z ÚBZS Lazy dostali příkaz VLH sfárat s jedním oddílem a s průvodcem na 2. patro na pomoc postiženým v 11. sloji. Současné s nimi sfáral druhý oddíl s průvodcem na 3. patro s cílem zjistit místo ohně a provést přímý zásah.
Oddíl vyslaný na pomoc ohroženým na 2. patře v 11. sloji došel až k izolačním objektům na překopu 2V, kde zůstala jedna četa v pohotovosti a druhá provedla průnik za izolační objekty proti hustým kouřem až asi 30 m za kříž s třídou 722/II. Dále nemohla proniknout pro vysokou teplotu a nedostatečnou viditelnost. Vrátila se tedy a na zpáteční cestě odebrala v 18.00 hod. vzorek, který vykázal 0,8 % O2, 10,5 % CH4, 11,5 % CO2 a 1,1 % CO.
V téže době byl navázán ještě poslední kontakt s lidmi v oblasti 8. sloje, kdy revírník podával hlášení dispečerovi, že pod porubem 828/II je 8 lidí neschopných chůze.
Na toto místo byly proto okamžitě poslány čety se sebezáchrannými přistrojí k záchraně lidí a průzkumu celé oblasti 8. sloje. Vyslané čety však nalézaly již jen mrtvé lidi z obou porubů na pásových třídách.
Zároveň byla do podniku povolána havarijní komise a postupně dávány příkazy k odvolávání osádek ze 3, 5.. 6. a 12. sloje, které mohly být rovněž ohroženy.
Oddíl vyslaný na 2. patro podal v 18.34 hod. hlášení o neúspěchu akce a dostal příkaz provést s četou, která byla v záloze, průzkum třídy 722/II do 8. sloje. Při zahájení průzkumu však četař ztratil vědomí a celá četa se musela vrátit. Kouře se přetlakem začínaly dostávat až za izolační objekty, a proto byla základna přemístěna a dále bylo nařízeno izolační objekty utěsnit a vzepřít.
Oddíl vyslaný na 3. patro prošel překopem 32 A a třídou 1332/I na překop 3 V a třídu 1132/II až za trafostanici k vyústění dovrchní třídy 1134/IID, ze které se valily úpadně na hlavní třídu kouře.
Když záchranáři zjistili, že horníci, kteří zde dříve pracovali, jsou pryč, rozdělili se na dvě čety, z nichž jedna zůstala v záloze a druhá postupovala kouři až na kříž s dovrchní 1134/IID, který byl již osvětlen září ohně. Četa zjistila, že dovrchní třída 1134/IID od pohonu až na vzdálenost asi 12 m hoří po celém obvodě kromě stropu a oheň tepelnou depresi způsobuje silný tlak větrů směrem vzhůru a hukot jako ventilátor.
Pozor – chyba ve větě :….v roce 1894 na Dole František (dnešní pole Dolu ČSA v Karviné),…
Jedná se o důl Františka ! ( František byl v H.Suché)
Děkuji, opraveno.
A co výbuch na Dole Gabriela,to Vám nic neříká. Těžní kola se našla až 3 km od věže.
A co výbuch na dole Gabriela. To Vám nic neříká !?!?!?
Na dole v té době pracovalo hodně Poláků, Slováků a dokonce i Maďarů.
Při vzpomínkových akcích se od pamětníků proslýchalo, že velice často se konzumoval alkohol, někteří horníci byli podnapilý ještě než zfáraly a přímo na jednotlivých úsecích ve slojích, bylo prý běžné vidět i kuřáky cigaret.
Vzhledem k této velké tragédii a politické situaci, si nikdo samozřejmě nedovolil toto veřejně nebo nahlas říkat.
Na vzpomínkových akcích ale vzácně byla možnost zmíněné vzpomínky skutečných pamětníků slyšet.
Je možná s podivem, že nemalá část horníků se zase (vesele) vrátila ke stejné práci. Jen hrstka horníků odešla fárat jinam a snad pouze čtyři skončily a už je nikdo nikdy na dole neviděl…