Tento pravděpodobný průběh spuštění pohonu pásového dopravníku byl po zpřístupnění uzavřeného požářiště prokázán při pokusu ve vybrané chodbě na bývalém Dole Heřmanice. Po prostudování veškeré dokumentace a po konfrontaci výslechů odpovědných pracovníků a svědků z předcházející ranní směny tam byly simulovány ve skutečném měřítku všechny předpokládané podmínky ustavení pohonu pásového dopravníku s pohybem neinformovaných horníků podél tohoto pohonu ve stísněných podmínkách.
Na pohonu prvního pásu vznikla později manžeta, která vyvolala zablokování pohybu pásu a třením pohonných válců o stojící pás došlo k nadměrnému zvýšení teploty a vzniku ohně na pásu. (Pás byl v té době ještě v hořlavém provedení.) Nebylo ještě dokončeno zapojení všech pohonů pásů této těžní linky do automatického systému a v odpolední směně nebyly práce na těchto chodbách obsazeny.
Oheň se postupně přenesl z pásového dopravníku na okolní dřevěnou výztuž. První příznaky zjistili asi v 15.30 hod. havíři pracující na úpravě duklice z úpadního překopu do 12. sloje s revírníkem, který byl právě u nich. Byl to zpočátku jen zápach po spálené pryži.
Revírník šel zkoumat příčinu tohoto zápachu, avšak volil nesprávný postup. Vydal se po třídě 1224/I na překop 2 V a do hlavního výdušného proudu z 11. sloje na třídu 1122/II. Když tam však nic podezřelého nezjistil, dál už po příčinách zápachu nepátral a vydal se zpět po překopu 2 V do jiné oblasti.
Vůbec si neuvědomil, že případné zplodiny požáru dospějí na pracoviště, které fáral, ničím neregulovaným zkratem přes třídu 1134/IID1. První hlášení na dispečink o zápachu podal člen osádky pracující na úpravě duklice mezi 16.15 až 16.30. Kolem 17. hod. byly již zápachy po spálené pryži a kouře zjištěny na třídě 722/II a na třídě 822/II, kam pronikly z překopu 2 V spolu s větrním proudem ovětrávajícím trafostanici.
Mezitím podal hlášení dispečerovi o výskytu kouřů na 2. patře revírník. To bylo v 17.04 hod. Dispečer povolal výjezdové jednotky HBZS Ostravě a OBZS Lazy v 17.05 hod. V 17.07 hod. byl o výskytu kouřů uvědomen dispečer tehdejšího SOKD a další instituce.
Ředitel podniku se do závodu dostavil asi v 17.45 hod, hlavní inženýr byl na dovolené. VLH se dostavil do závodu asi po půlhodinové absenci v 18.15 hod.
V té době také převzal hlášení z dolu od instruktora, který s osádkou prováděl výkliz na třídě 1124/IIV1, že se na jejich pracovišti objevily kouře. VLH nařídil instruktorovi, aby si nasadili ihned sebezáchranné přístroje a neprodleně unikli překopem 2 V za izolační objekty do čerstvých větrů. Instruktor s devíti lidmi však již k izolačním objektům nedošli, neboť byli pravděpodobně zaskočeni valícími se dýmy z úpadního překopu nebo dohnáni dýmy, které mezitím pronikly ze třídy 1122/II.
Havíři, kteří pracovali na úpravě duklice a podávali první hlášeni, opustili své pracoviště dříve a zachránili se únikem za izolační objekty na překopu 2 V.
Asi v 17.24, kdy do podniku k těžní jámě dorazily první záchranářské jednotky ÚBZS Lazy, obdržel dispečer z dolu hlášení, že kouře již pronikly až do porubu v 8. sloji. Byl vydán příkaz
Pozor – chyba ve větě :….v roce 1894 na Dole František (dnešní pole Dolu ČSA v Karviné),…
Jedná se o důl Františka ! ( František byl v H.Suché)
Děkuji, opraveno.
A co výbuch na Dole Gabriela,to Vám nic neříká. Těžní kola se našla až 3 km od věže.
A co výbuch na dole Gabriela. To Vám nic neříká !?!?!?
Na dole v té době pracovalo hodně Poláků, Slováků a dokonce i Maďarů.
Při vzpomínkových akcích se od pamětníků proslýchalo, že velice často se konzumoval alkohol, někteří horníci byli podnapilý ještě než zfáraly a přímo na jednotlivých úsecích ve slojích, bylo prý běžné vidět i kuřáky cigaret.
Vzhledem k této velké tragédii a politické situaci, si nikdo samozřejmě nedovolil toto veřejně nebo nahlas říkat.
Na vzpomínkových akcích ale vzácně byla možnost zmíněné vzpomínky skutečných pamětníků slyšet.
Je možná s podivem, že nemalá část horníků se zase (vesele) vrátila ke stejné práci. Jen hrstka horníků odešla fárat jinam a snad pouze čtyři skončily a už je nikdo nikdy na dole neviděl…