Od hloubky 239 m až do 496 m byla již jáma hloubena v jednoplášťové železobetonové výztuži s armovacími koši. Od hloubky 496 m až do 892 m bylo použito dvouplášťové výztuže s vnějším pláštěm z blokopanelů, vnitřní plášť se prováděl v železobetonu s armovacími koši. Dále do hloubky 1 088,6 m, t.j. úrovně -629,4 m B.p.v., bylo použito opět jednoplášťové železobetonové výztuže. Hloubení bylo ukončeno v březnu 1990.
Při hloubení jámy přes kontakt pokryv-karbon byla vzhledem ke složitým důlně geologickým podmínkám ve slezském a podslezském příkrovu s možností výskytu anomálních plynodynamických jevů realizována řada bezpečnostních opatření. Byly prováděny zajišťovací vrty délky 25 – 75 m o průměru vývrtů 42 mm tak, aby před počvou hloubení byla dosahována chráněná bezpečná zóna minimálně deseti metrů. Výsledky dlouhých zajišťovacích vrtů byly ověřovány krátkými zajišťovacími vrty délky 7 m. V hloubkách 815 m a 848 m byl proveden ze dna jámy soubor prognózních a zajišťovacích vrtů. Vzhledem k tomu, že těmito vrty nebyly prokázány zvýšené napěťo-dynamické stavy v horninovém masívu, hloubení pokračovalo dále klasickým způsobem. Při průchodu kontaktu pokryv-karbon nebyly zaznamenány anomální plynodynamické jevy.
Průchod hloubení přes horizont s nebezpečím průtrží hornin a plynů byl na základě vyhodnocení průzkumných vrtů prováděn v režimu protiotřesových a průtržových opatření. U slojí č. 36. a 37. byly překročeny povolené hodnoty průběžné prognózy, a proto musely být otevřeny pomocí otřasné odlehčovací trhací práce.
Nad slojí č. 40. (Prokop=504) o předpokládané mocnosti 9,7 m bylo založeno na kótě -501 m v pískovcové vrstvě o mocnosti 14 m náraží 2. patra. Při provádění druhé lávky náraží se začaly projevovat obdobně jako nad slojí 37 anomální zvukové projevy. Při hloubení jámy mezi náražím 2. patra a 40. slojí, po předchozím provedení průběžné prognózy průtrží uhlí a plynu, bylo přikročeno k trhací práci v třímetrovém horninovém celíku (současně s odlehčovací trhací prací). Průchod hloubení horninovým celíkem probíhal od 24.3. do 4.4. 1989. K odkrytí sloje Prokop došlo 3.4. 1989 při nakládání. Po provedených prognózách a prevence HO a PUP byl v režimu odlehčovacích trhacích prací prováděn průchod hloubení 40. slojí, který byl doprovázen řadou akustických projevů – od velmi slabých až po projevy spojené se zřetelným zachvěním horninového masivu. Za celé sledované období nebyl zjištěn výskyt CO2 a rovněž obsah CH4 trvale nepřekračoval hodnotu 0,1 %.
V roce 1988 bylo provedeno povrchové zahloubení jámy č. 2 vč. výstavby větrního kanálu v lokalitě Frenštát – sever vč. výstavby budoucí rozvodny a degazační stanice. Zaústění jámy č. 2 je provedeno ve světlém průměru 8,5 m.
Přerušení výstavby Dolu Frenštát
Výstavba Dolu Frenštát probíhala v intencích základní koncepce až do roku 1991.
