Otvírka nového důlního pole Frenštát – západ v podbeskydské oblasti byla zahájena hloubením vtažné jámy č. 4 v září 1984 a výdušné jámy č. 5 v září 1985. Před vlastním hloubením bylo provedeno zaústění obou jam do hloubky 60 m typovým zaúsťovacím zařízením. Práce na zaústění jámy č. 4 byly zahájeny v červnu 1982. Pro zlepšení půdně mechanických vlastností hornin v zaústění bylo nutno provést tlakovou injektáž okolní zeminy jílocementovou suspenzí a po asanaci zdiva bylo zaústění ukončeno v prvém čtvrtletí 1983. Zaústění jámy č. 5 bylo ukončeno následně v třetím čtvrtletí 1983.
Jáma č. 4 byla hloubena ve světlém průměru 8,5 m s betonovou výztuží tloušťky 60 cm s použitím technologie litého betonu za ocelové segmentové bednění na dně jámy. Betonová směs se dopravovala domíchávači z centrální betonárny spádovým potrubím Js 150 mm. Rozvolněná hornina pomocí trhací práce byla nakládána nakladačem do okovů o obsahu 6 m3 s převěšováním okovů na počvě hloubení. Hloubení bylo vybaveno těžním strojem 2 C 6 x 2,4 (dovoz z býv. SSSR) a havarijním zařízením s žebříkovým výtahem. Dva ventilátory RVE 1600 zajišťovaly potřebné množství vzduchu pro foukací systém větrání v hloubení. Pro obě hloubení byl použit nový typ provizorní těžní věže konstrukce VOKD-VHF-1.
Hloubení procházelo horninami slezského a podslezského příkrovu a probíhalo způsobem a technologií osvědčenou v OKR již řadu let. Od zahájení hloubení v září 1984 činil do hloubky 778 metrů průměrný měsíční postup 55,8 m, maximálního postupu 76,7 m bylo docíleno v listopadu 1984.
Změna technologie vyztužování vertikálních důlních děl v podmínkách jižní části revíru
Ztráta stability výztuže jámy č. 4 byla důvodem k přehodnocení názoru na užití dosavadních betonových výztuží jámového komínu ve složitých geomechanických podmínkách horninového masivu slezského a zvláště podslezského příkrovu. Řešení problematiky únosností výztuže pro jámu č. 5. vyústilo v konečné řešení – projekt dvouplášťové železobetonové výztuže, jehož vnější plášť byl navržen z blokopanelů schopných okamžitě přenášet tlaky horniny a zajistit tak potřebný hydratační kryt pro zrání betonu ve vnitřním železobetonovém výztužním plášti.
Hloubení jámy č. 5 bylo zahájeno v září 1985 ve světlém průměru 8,5 m. Do hloubky 239 m je jámový stvol vyztužen monolitickým betonem s užitím technologie litého betonu.
