V dobývání mělo převládat směrné stěnování na řízený zával či základku. V Karvinských slojích se mělo dobývat pokud možno na plnou mocnost do 4,5 m. Sloje nad 4,5 m se měly dobývat lávkováním s použitím foukané základky zpravidla v horní lávce. Na základku se mělo dobývat 35% těžby a uvažovalo s třemi druhy základky:
– foukaná pro karvinské sloje
– sypaná v šikmém a strmém uložení v poli Fučík
– zakládání žeber podél tříd prakticky jen pro dobývání slojí ostravského souvrství
K významnějšímu dobývání ochranných pilířů jam mělo dojít pouze v případě nepříznivého geologického průzkumu v úrovni -875 m.
Horizontální doprava v dole byla v rámci lokalit značně různorodá. Jednotlivé podniky měly různé rozchody kolejí. Doly Dukla a Gottwald měli 550 mm, Fučík 480 mm, Zápotocký postupně přecházel z rozchodu 450 mm na rozchod 600 mm. Společné patro -875 m mělo mít rozchod 600 mm. Na lokalitě Zápotocký byla v provozu vzduchová a dieselová lokomotivní trakce. Na dole Fučík a Dukla jen dieselová a na dole Gottwald jen vzduchová. Doly Dukla a Gottwald jako jediné dva doly OKR provozovaly hlavní patrovou dopravu pásovou. Průměrná dopravní vzdálenost měla být 3,8 km, maximální potom 6,5 km.
Pro zajištění odtěžení uhlí měla být postupně těžba převáděna na skipové těžní zařízení výdušné jámy č. 6 lokality Zápotocký a těžní zařízení výdušné jámy č. 3 na lokalitě Dukla. V 13. pětiletce ( 2011 – 2015) měla být veškerá těžba uhlí ze společného patra -875 m soustředěna na skipové těžní zařízení výdušné jámy č. 6 v lokalitě Zápotocký. Těžba uhlí v lokalitě Fučík měla být nadále soustředěna na skipové těžní zařízení ve výdušné jámě č. 3 v závodě Pokrok. Těžba kamene měla být postupně koncentrována na skipové těžní zařízení výdušné jámy PG 4 v lokalitě Gottwald.
Základka měla být dopravována stávajícím zařízením na lokalitách Dukla, Gottwald a Fučík. Na lokalitě Zápotocký měla být základka spouštěna skipovým těžním zařízením ve výdušné jámě č. 6.
Úprava uhlí se měla provádět na lokalitě Dukla, Zápotocký a Fučík. Úpravna Dukla po rekonstrukci v 9. pětiletce (1991 – 1995) na výkon 600 t.h-1 měla převzít i těžbu z lokality Gottwald a to od roku 1997. Postupně měla být ale úprava uhlí centralizována na lokalitu Zápotocký a to od roku 2017 na rekonstruovanou úpravnu s projektovanou kapacitou 14 000 tun/14 hod. Při překročení této kapacity se měla část těžby upravovat na úpravně Darkov.
Celý skupinový důl měl být zajištěn opravárenskou kapacitou s centrálními dílnami v lokalitě Dukla, dimenzováním rozvoden a přívodů elektrické energie, patřičným zásobováním vodou a taktéž i vytápěním z centrálního zásobování teplem z elektrárny Dětmarovice.
Těžba Skupinového dolu Karviná – západ měla postupně výrazně klesat z 5 388 000 tun v 8. pětiletce (1986 – 1990) na 1 550 000 tun od 15. pětiletky (2021 – 2025) do 20. pětiletky (2046 – 2050) což mělo být nejvíce v karvinské oblasti OKR. Charakteristickým rysem Skupinového dolu Karviná – západ je přechod od dobývání karvinských slojí do slojí ostravských, přitom bylo nutno projít bezeslojnou partii mezi oběma souvrstvími, takže zde měl nastat rychlý postup do hloubky. Tato skutečnost se měla negativně projevit v technických a ekonomických parametrech. (viz. tab. č. 1)
Tabulka č. 1 – Vybrané TH ukazatele pro Skupinový důl Karviná – západ
| Léta: | 1986 – 1990 | 1991 – 1995 | 2006 – 2010 | 2021-2025 | 2046-2050 |
| Roční těžba (tun): | 5 390 000 | 4 760 000 | 3 440 000 | 1 550 000 | 1 050 000 |
| Počet pracovníků (osob): | 15 006 | 14 825 | 11 179 | 9 915 | 7 486 |
| Důlní výkon (t/sm): | 2,880 | 2,547 | 2,470 | 1,200 | 1,200 |
| Celkové investiční náklady (Kčs): | 2 100 000 000 | 2 162 000 000 | 1 282 000 000 | 739 000 000 | 185 000 000 |
