Hornictvo ostravsko-karvínského revíru přinášelo odedávna nenasytnému molochu kapitalismu strašlivé oběti na životech a zdrávi, leč neuchovala se nám o nich z dřívějších dob žádná spolehlivá čísla.
Nejúplnější přehled o důlních katastrofách ve zdejší uhelné pánvi v období let 1854 až 1898 obsahuje spisek horního rady V. Jičínského „Bergmännische Notizen”, vydaný r. 1898. Údaje ty nejsou úplné, poněvadž jsou ve spisku uvedeny jen katastrofy a neštěstí, které si vyžádaly nejméně 4 hornické životy. Těmi, které vyžádaly si menší počet obětí, myslel asi pan horní rada, že není zapotřebí se zabývati.
Příšerný obraz o vraždění horníků by nám poskytla přehlídka všech horníků, při hromadných katastrofách i jednotlivých úrazech zahynuvších.
Z větších důlních katastrof se uvádějí:
V r. 1854 výbuchem třaskavých plynů na dole Karolina v Mor. Ostravě zabito 14 horníků.
V r. 1856 zabito při výbuchu třaskavých plynů dne 16. ledna na dole Gabriela v Karvinné 17 horníků.
V r. 1856 zabito na Salmě ve Slez. Ostravě při výbuchu třaskavých plynů 7 horníků.
V r. 1857 zabito na dole Larischově v Karvinné 7 horníku.
V r. 1858 zabito na Larischově dole v Karvinné 7 horníků.
V r. 1859 zabito na Salmě VII. ve Slez. Ostravě při výbuchu třaskavých plynu 15 horníků.
V r. 1862 zabito na Rotschildově dole 6 horníků.
V r. 1864 zabiti na Šalomouně v Mor. Ostravě dne 1. června 4 horníci.
V r. 1867 zabito na Salmě ve Slez. Ostravě při výbuchu třaskavých plynu dne 10. května 7 horníků.
V r. 1867 zabito na Hlubině v Mor. Ostravě při výbuchu třaskavých plynů dne 29. července 53 horníků.
V r. 1873 zabito na Mühsam v Doubravě 6 horníků.
V r. 1874 zabito při výbuchu třaskavých plynů na dole Severní dráhy 5 horníků.
V r. 1875 zabito na dole Emma ve Slez. Ostravě při výbuchu třaskavých plynů dne 20. května 6 horníků.
V r. 1878 zabito na Zwierzině ve Slezské Ostravě při výbuchu třaskavých plynů dne 17. dubna 13 horníků.
V r. 1884 zabiti na Salmě VII. ve Slez. Ostravě při výbuchu třaskavých plynů 4 horníci.
V r. 1884 byli na Vilémce ve Slez. Ostravě dne 24. června dusivými plyny udušeni 4 horníci.
V r. 1884 zabito při výbuchu třaskavých plynů na dole Emma ve Slezské Ostravě 20 horníků.
V r. 1885 zabito na dole Jan v Karvinné při explosi třaskavých plynů dne 5. března 108 horníků.
V r. 1885 zabito na Bettině v Doubravě při výbuchu třaskavých plynů dne 26. března 58 horníků.
V r. 1887 zabito na Žofii v Porubě 14 horníků.
V r. 1888 zabito na Zwierzině ve Slezské Ostravě při výbuchu třaskavých plynů dne 5. dubna 11 horníků
V r. 1889 zabito na Hlubině v Mor. Ostravě při výbuchu třaskavých plynů dne 14. dubna 9 dělníků.
V r. 1891 zabito na Trojici ve Slezské Ostravě při výbuchu třaskavých plynů dne 3. ledna 60 horníků a 1 dozorec.
V r. 1894 zabito bylo při výbuchu třaskavých plynů na Larischových dolech v Karvinné dne 15. června 235 horníků.
V r. 1895 zabito bylo na dole Hohenegger v Karvinné při výbuchu třaskavých plynů dne 16. března 52 horníků.
V r. 1896 zabito na Hermenegildě ve Slezské Ostravě při výbuchu třaskavých plynů 16 horníků.
V r. 1905 zabito při důlním požáru na Salmě VII. ve Slez. Ostravě dne 4. července 11 horníků.
V r. 1906 zabito na dole Ignát v Mař. Horách při výbuchu parního kotle dne 31. ledna 6 dělníků.
V r. 1913 zabito bylo na dole Emma ve Slez. Ostravě spadnutou těžní klecí následkem přetržení lana 7 dělníků
V r. 1917 zabito na dole Eugen v Petřvaldě dne 29. června při výbuchu třaskavých plynů 11 horníku.
V r. 1917 udušeno otravnými plyny na dole Petr Michal v Michálkovicích 7 horníků.
V r. 1918 udušeno na dole Hohenegger v Karvinné otravnými plyny 6 horníků.
V r. 1919 zabito na Nové jámě v Lazích při explosi třaskavých plynů 92 horníků.
V r. 1919 zabito na dole Salm VII. ve Slezské Ostravě pří výbuchu parního kotle 9 dělníků.
V r. 1919 udušeno otravnými plyny na dole Jan Michal v Michálkovicích dne 2. října 5 horníků.
V r. 1920 zabiti na dole František v Suché při výbuchu třaskavých plynů 2 horníci.
V r. 1920 zabiti při výbuchu třaskavých plynu na dole Žofii v Porubě 2 horníci.
V r. 1921 udušeni otravnými plyny na dole Pokrok v Petřvaldě 2 horníci.
V r. 1921 zabit na dole Michaeli ve Slez. Ostravě závalem jeden horník.
V r. 1921 zabit na dole Petr Michal v Michálkovicích závalem 1 horník.
V r. 1924 zabiti při explosi třaskavin na dole Anselm v Petřkovicích 3 střelci a 1 dozorec.
V r. 1924 zabito na dole Gabriela v Karvinné dne 12. dubna při výbuchu třaskavých plynů 15 horníků.
V r. 1924 zabiti na dole Ludvík v Radvanicích při výbuchu třaskavých plynů 3 horníci.
V r. 1924 zabiti na dole Jiří v Mor. Ostravě vypadnuvším vozem z těžní klece 3 horníci.
V r. 1925 zabit na koksovně Karolíně v Mor. Ostravě 1 dělník.
V r. 1925 zadušeni na dole Odra v zaplynovaném; předku 2 horníci.
V r. 1926 zabit na dole Ignát v Mar. Horách 1 horník.
V r. 1927 zabito na dole Barbora v Karvinné při výbuchu třaskavých plynů 7 horníků.
V r. 1927 zabiti na dole Hubert v Hrušově výbuchem třaskavých plynů 2 horníci.
V r. 1927 zabiti na dole Pokrok v Petřvaldě 2 horníci.
Mimo těchto velkých a menších katastrof na zdejších dolech se odehravších, přihodí se každoročně na dolech celé desítky zabití horníků a tisíce vážných zranění.
Bezpečnostní opatření v uhelném průmyslu za Rakouska, zvláště v dobách dřívějších, byla velmi nedostatečná. Vláda rakouská sama po velkých důlních katastrofách na dolech Jan v Karvinné a Bettina v Doubravě, jimž padlo 166 hornických životů za oběť, dosadila zvláštní komisi pro zkoušení příčin explozí třaskavých plynu. „Výsledky“ činnosti této zkušební komise byly takového rázu, že záhy následovaly další důlní katastrofy na dolech Larischových a Hoheneggeru v Karvinné, které pohltily dalších 287 hornických životů. Bezpečnostní poměry při dolování v Rakousku byly nepopíratelně nejhorší z celé Evropy, neboť r. 1894 připadalo smrtelných úrazů na výbuchy třaskavých plynu v Prusku 3,9 %, ve Francii 3,6 % a v Rakousku 8,2 %.
V novém státe československém sice nastala určitá zlepšení po stránce přesnějšího provádění hornopolicejních předpisů, leč při šílené honbě za ziskem, zvyšováním pracovního výkonu, nelidskému popoháněčství a využívání nejrafinovanějších racionalizačních metod kapitalistickými vykořisťovateli, činí všechna bezpečnostní opatření ilusorními, čehož důkazem jsou úrazy a houfné onemocňování, dnešní osazenstvo dolů a koksoven postihující.
Tyto přímo už křiklavé poměry na závodech zavládající a ony příšerné oběti, které zdejší hornictvo na životech a zdraví po celé lidské generace brutálnímu kapitalismu přináší, jsou těžkou obžalobou dnešního kapitalistického systému vykořisťovacího. — Báňská inspekce musí býti podstatně zlepšena, kontrolujícími orgány musí býti jmenování horníci z povolání, kteří by neváhali příčiny katastrof důlních odhaliti a hnáti jich původce na soudnou stolici. Teprve až bude zavedena dělnická báňská inspekce, znemožněno bude sabotování hornopolicejních předpisů při dolování.
Hornictvo musí se vzchopiti k solidárnímu a rozhodnému boji proti bezpříkladnému ničení jeho životů a zdraví a musí si uvědomiti, že žádnými stížnostmi, nářkem a doprošováním se na jeho trudném postavení ničeho nezlepší!
