Důl Vítězný únor v letech 1964 – 1974

V 50. a 60. letech 20. st. bylo nutné řešit rozvoj revíru koncepčně bez ohledu na hranice jednotlivých dolů, s požadavkem na efektivní a technickou účelnou otvírku celého důlního pole při plném respektování celospolečenských zájmů.

Účelem nové rekonstrukce bývalých n.p. Vítězný únor, Eduard Urx a Stachanov bylo zajistit tehdejšímu národnímu hospodářství palivovou základnu s modernizací zastaralých provozů a zhospodárněním jejich výroby. Cílem rekonstrukce pak bylo dosáhnout při minimálních investičních nákladech zvýšení jejich výrobně technických ukazatelů.

Důlně-geologické poměry ve spojeném dobývacím prostoru se slojemi o nízkých mocnostech a s nepravidelným uložením nevytvářely však nejvýhodnější podmínky pro splnění vytýčených cílů rekonstrukce. Jejich obtížnost zvyšovala i rozdílnost výšky pater stávajících podniků, opuštěné uhelné zásoby na vyšších patrech a především různé rozchody kolejí. Tyto skutečnosti znesnadňovaly efektivnější vyřešení důlní dopravy spojeného podniku a vytvářely nutnost provizorního řešení s velkou vertikální dekoncentrací.

Podstatou rekonstrukce byla postupná koncentrace těžby uhlí na nové společné 9. patro všech tří závodů s odtěžením na nové skipové jámě Vítězný únor č. 2. Těžba hlušiny byla směrována opačně k nově vyhloubené jámě Urx 5, na centrální odval v Koblově. Na povrchu bylo nutno řešit značně obtížnou průmyslovou zástavbu zastaralých provozů ve všech třech závodech a především v těžebním centru Vítězný únor. Těžní stroje byly většinou staré přes 50 let s dosahem pouze na 8. patro. I ostatní povrchové provozy byly pro další efektivní těžbu nevyhovující. Při řešení povrchu byla respektována existence koksovny a elektrárny Vítězný únor s využitím společných energetických a dopravních spojů. Výstavba se soustředila proto na Důl Vítězný únor jako základní těžební závod pro uhlí s novými vysoce kapacitními provozy. Byla vybudována nová těžkokapalinná třídírna, z níž bylo uhlí dopravováno po pásech přímo na Koksovnu Vítězný únor – OKR. Dále na výstavbu nového závodu Urx v Koblově s dostatečnými prostory pro vlastní výstavbu i pro centrální odval podniku.

Rekonstrukce byla zahájena hloubením obou těžních jam, v červnu 1961 jáma VÚ 2 a v dubnu 1962 jáma EU 5. Po nich následovala postupně výstavba ostatních otvírkových děl 9. patra i otvírka nových pater v Antošovickém důlním poli z jámy Urx 5. Otvírka byla náročná svým rozsahem i atypickými rozměry některých objektů, neboť kromě běžných komorových děl byla budována výklopníková stanice, plnicí stanice skipu, odprašovací stanice a centrální zásobník, V době rekonstrukce bylo vyraženo celkem 1066 bm jam a šibíků, 15 338 m překopů, 4843 m chodeb a 9260 m3 velkoprostorových děl.

Povrchová výstavba byla zahájena v lednu 1961 v závodě Vítězný únor a při její realizaci byly ve stísněných prostorách uplatňovány progresívní metody výstavby s těžkou panelovou montáží u objektů strojovny těžních strojů, rozvoden, i správní budovy. Výstavba nových povrchových objektů kolem jámy Urx 5 byla jednodušší, protože se budovalo téměř na “zelené louce”. Rekonstrukce podniku trvala do roku 1968. Za osm let bylo prostavěno 456 miliónů Kčs na 110 povrchových a 56 důlních objektech. Hlavními dodavateli byly podniky VOKD, ČKD, BASTRO, ZVVL Milevsko a VŽKG.

Celá rekonstrukce podniku byla hodnocena jako úspěšná. Bylo dosaženo zásadních cílů projektu: modernizace zastaralých provozů s koncentrací těžby na nově vybudovaná centra, a tak byl vytvořen základ pro další racionální rozvoj podniku. Záměr spojit tři bývalé samostatné doly v největší ostravský důlní podnik byl správný a jeho úspěšná realizace umožnila splnit vytyčené cíle.

Další perspektivní rozvoj podniku vyžadoval, aby bylo navázáno projektovanou investiční činností na ukončenou rekonstrukci. Připravovaná výstavba nového 10. patra, která byla zahájena počátkem roku 1976, musela zajistit plynulou otvírku zásob pro těžby v dalších letech.