Důl Trojice, kdysi nazýván Dreifaltigkeitschacht, byl původně založen jako mělký v roce 1844 hrabětem S. Wilczkem a jeho název byl odvozen ode dne založení – svátku sv. Trojice. O čtyři roky později vznikla u dolu rovněž koksovna. V měsíci květnu roku 1870 vznikl v areálu dolu Trojice hlubinný provoz, který založil hrabě Johann Nepomuk Maria Wilczek. Následně byly k tomu provozu postupně přičleňovány okolní malodoly.
Velká rekonstrukce dolu proběhla v roce 1899, kdy byla postavena ocelová těžní věž, nová strojovna a instalován parní těžní stroj. V té době se dobývalo pod zastavěnou části Polské Ostravy tzv. na zakládku, na Dole Trojice byla poprvé na Ostravsku zavedena plavená zakládka.
Odval dolu Trojice byl založen v roce 1910 a ukončení násypu v této oblasti bylo ukončeno v roce 1960.
V r. 1933 byla k dolu Trojice přičleněna převážná část Zwierzinových důlních polí poté, co došlo k zastavení těžby na těchto dolech. Na počátku 2. světové války byla vyhloubena jáma Trojice č. 3, která dosáhla hloubky 699 metrů. Dle tehdejšího záměru měla mít tato jáma hloubku 1153 m a měla se stát ústřední těžní jámou všech dolů, avšak k realizaci dalšího hloubení již nedošlo. V červenci r. 1961 se stal Důl Trojice pomocným závodem Dolu Petr Bezruč.
Důl Trojice existoval v letech 1844 – 1975, těžba uhlí probíhala od roku 1845 do roku 1967, kdy byl důl k 1.4. 1967 uzavřen. Důlní pole mělo rozlohu 116 ha a bylo otevřeno sedmi jámami. Jámy byly zasypány v letech 1969 – 1974.
Za zmínku mimo jiné stojí také těžba pomocí hydromonitorů (těžba pomocí vodního paprsku), kdy právě na tomto dole byla technologie v 60. letech 20. století zkoušena.
