Na sklonku zimy 1961/1962 byla zahájena výstavba největšího dolu v OKR na koksovatelné uhlí – Důl Staříč, který se nachází v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. Jeho dobývací prostor má rozlohu přes 40 km2 a rozkládá se na katastrálních územích těchto obcí: Brušperk, Staříč, Žabeň, Lískovec, Ptáčník, Sviadnov, Frýdek, Fryčovice, Místek-Lysůvky, Zelinkovice, Chlebovice, Palkovice a Rychaltice. Aby těžba uhlí z tohoto velkodolu byla co nejhospodárnější, byl dobývací prostor rozdělen na tři samostatné části, které tvořily závod Staříč I ve Sviadnově (Důl Sviadnov), závod Staříč II ve Staříči a závod Staříč III v Chlebovicích (Důl Chlebovice), s pomocným závodem Staříč IV v Rychalticích.
S realizací průzkumných prací ve staříčské oblasti bylo započato v roce 1950 vrtáním jednoho zjišťovacího vrtu, z jehož vyhodnocení vyplynulo, že úložní poměry budou mnohem složitější než se původně předpokládalo. Na základě této skutečnosti byl zahájen roku 1954 Uhelným průzkumem n. p. Ostrava vrtný průzkum na lokalitě Sviadnov.
Na dole Sviadnov započala výstavba v r. 1962, kdy byly provedeny částečné terénní úpravy. Na rozhraní roku 1963 a 1964 bylo provedeno zaústění výdušné jámy St. I/1 a koncem r. 1964 byla postavena experimentální kruhová železobetonová těžní věž vysoká 28 m, jediná svého druhu ve střední Evropě, podle projektu Iva Langeho. Tato věž měla sloužit jak pro hloubení jámy, tak pro pozdější otvírku dolu.
Výdušná jáma Staříč I/1 byla vybavena 4-lanovým těžním strojem ve věži s třecím kotoučem o průměru 2000 mm, šířky 1000mm typu ČKD 4K 2010. Těžní zařízení bylo provedeno jako jednočinné s jednoetážovou dopravní nádobou a protizávažím. Dopravní nádoba byla uzpůsobena pro dopravu dvou důlních vozů typu JDV o objemu 1,25 m3 za sebou. Těžní zařízení bylo užíváno k mimořádné jízdě lidí a k pracím souvisejícími s údržbou jámy. Jáma byla hluboká 578 m.
V roce 1965 byla stavba dolu zastavena a obnovena až v roce 1984. V tomto roce bylo zahájeno hloubení vtažné jámy Staříč č. I/2. Těžní věž vtažné jámy byla již klasické příhradové konstrukce o celkové výšce 55 metrů.
Vtažná jáma Staříč 1/2 měla těžní zařízení provedeno jako dvojčinné se 4-etážovými nádobami pro 2 důlní vozy o objemu 1,25 m3 za sebou na etáži. Těžní zařízení je vyloženo na úroveň 3. patra (710 m pod ohlubní), mezi 3. a 4. patrem byla jáma zatopena. Dalšími provozovanými patry byly 1 . a 2. patro. Celková hloubka jámy činila 907 metrů. V budově těžního stroje jámy St. I/2 bylo i stanoviště mobilního havarijního dopravního zařízení ZH 1500.
Obě jámy byly kruhového průměru 7,5 metru a byly vzájemně propojeny 2. patrem, s dolem Staříč byly propojeny na 3. patře.
Dalšími milníky v historii dolu byl 2. květen 2014, kdy byl vypnut hlavní ventilátor. Sviadnovská lokalita sloužila paskovským v posledních letech jen k větrání porubů dobývaných v její blízkosti a jejich vypnutí mělo posloužit k lepšímu vedení čerstvých větrů právě pro lokality Staříč a Chlebovice. Od té doby byl důl v konzervačním režimu. Dnem, kdy byl vytěžen poslední vozík, se stal 31. března 2017, to se přestala psát historie Dolu Staříč a jeho lokalit a započaly likvidační práce a příprava jam k zásypu. Ty byly zasypány v r. 2019. Jáma St. I/1 byla zasypána klasickým způsobem pomocí tzv. nezpevněného zásypu, na jámě St. I/2 byla nad nejvyšším patrem zbudována betonová jámová zátka a nad ní se jáma postupně vyplnila cemento-popílkovou směsí. Odlišný prostor likvidace byl zvolen proto, že jáma bude sloužit k jímání metanu.
Na podzim roku 2020 byla snesena těžní věž nad jámou St. I/2 a zůstala pouze kruhová těžní věž výdušné jámy, která je památkově chráněna.
