Na sklonku zimy 1961/1962 byla zahájena výstavba největšího dolu v OKR na koksovatelné uhlí. Tento důl, pojmenovaný Dolem Staříč, se nachází v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. Jeho dobývací prostor má rozlohu přes 40 km2 a rozkládá se na katastrálních územích těchto obcí: Brušperk, Staříč, Žabeň, Lískovec, Ptáčník, Sviadnov, Frýdek, Fryčovice, Místek-Lysůvky, Zelinkovice, Chlebovice, Palkovice a Rychaltice. Aby těžba uhlí z tohoto velkodolu byla co nejhospodárnější, je dobývací prostor rozdělen na tři samostatné části, které tvoří závod Staříč I ve Sviadnově, závod Staříč II ve Staříči a závod Staříč III v Chlebovicích, s pomocným závodem Staříč IV v Rychalticích. Každý z těchto závodů měl dvě jámy s odlišným posláním při provozu dolu a pomocný závod Staříč IV měl pouze jednu pomocnou jámu.
Před vlastní výstavbou tohoto mohutného těžebního komplexu byl proveden rozsáhlý geologický průzkum pokryvného karbonského pohoří vrty z povrchu, jehož počátek se datuje začátkem tohoto století.
První vrt v podbeskydské oblasti byl proveden v Paskově francouzským podnikatelem Chanovem v roce 1901 až 1902. Po tomto úspěšném vrtu tehdejší majitelé důlních poli (Mostecká uhelná společnost, společnost Vítkovické těžařstvo. Báňská a hutní společnost) intenzivně rozšířili průzkum v celém Podbeskydí. V krátkém údobí od roku 1902 až do roku bylo v oblasti Podbeskydí provedeno více než 30 vrtů. Z tohoto počtu bylo provedeno 8 vrtů v poli závodu Staříč I. Vrty prováděla firma A. Fauk a spol. ve Vídni a Rakouská vrtná a kutací společnost. Vlivem nepříznivé hospodářské situace po první světové válce byly průzkumné práce v Podbeskydí zastaveny. Teprve při blížícím se válečném nebezpečí a ve 2. světové válce se stává staříčská oblast středem zájmu jednotlivých společností. V roce 1938 byla vypracována dvě dobrozdání o hodnotě ložiska, jeho uhelných zásobách a návrhu na otvírku dolu ve staříčské oblasti. Dobrozdání byla zpracována dr. Inž. Patteiským a lnž. Míčkem. V roce 1939 byla zpracována další studie staříčské oblastí dr. Šustou. Posledním posudkem v období roku 1938 až 1945 byla geologická studie zpracována prof. dr. Petraschekem v roce 1913. V tomto roce byla rovněž prováděna rozsáhlá gravimetrická měření celého území OKR včetně jižní podbeskydské oblasti.
Po osvobození republiky a znárodnění těžebních společností, bylo přistoupeno k realizaci návrhu inž. Míčka a dr. Šusty na otevření nového dolu ve staříčské oblastí. V roce 1950 až 1951 byl vrtán zajišťovací vrt pro hloubení jámy a byly započaty povrchové práce spolu s přípravnými pracemi k zahájení hloubení jámy v místě dnešních ubytoven pod vrchem Kamenná. Vzhledem k tomu, že výsledky tohoto zajišťovacího vrtu ukázaly mnohem složitější úložní poměry uhlonosného pohoří, byla započatá povrchová výstavba přerušena a bylo přistoupeno k podrobnému geologickému průzkumu této oblasti. V roce 1954 byly zahájeny Uhelným průzkumem, n. p. v Ostravě první vrtné práce v poli dnešního závodu Staříč I. Tyto práce byly skončeny v roce 1957.
Průzkum v poli závodu Staříč II byl proveden v létech 1954 až 1958, v poli závodu Staříč III a pomocného závodu Staříč IV v létech 1957 až 1960.
Po zhodnocení výsledků průzkumných prací v této oblasti a po schválení výpočtů uhelných zásob příslušnými orgány bylo přikročeno k projektování nového dolu Staříč. Projekt byl vypracován pracovníky Báňských projektů v Ostravě. Podle tohoto projektu byla zahájena vlastní výstavba dolu v březnu 1962, a to rozsáhlými terénními úpravami a výstavbou povrchových zařízení na závodě Staříč II. V létě téhož roku bylo zahájeno zaústění vtažné a výdušné jámy do hloubky 28 m a v roce 1963 na podzim bylo zahájeno hloubení vtažné jámy pomocí definitivního těžního stroje a definitivní těžní věže.
Na závodě Staříč III byla zahájena výstavba rovněž v roce 1962 a vlastní hloubení vtažné jámy s definitivním těžním zařízením se započalo v r. 1964. Pří hloubení této jámy byl v měsících srpnu a září vytvořen rekord v docílené metráži. Za 31 pracovních dnů bylo vyhloubeno 321,93 m hotové jámy o průměru 7,5 m.
Rovněž na závodě Staříč I byly v roce 1962 provedeny částečné terénní úpravy, na rozhraní roku 1963 a 1964 bylo provedeno zaústění výdušné jámy a koncem r. 1964 byla postavena experimentální kruhová železobetonová těžní věž, jediná svého druhu ve střední Evropě. Tato věž bude sloužit jak pro hloubení jámy, tak pro pozdější otvírku dolu.
I když v údobí od zahájení hloubení první Jámy až do konce roku 1964 bylo na Dole Staříč vyhloubeno již 2 km Jam o průměru 7,5 m, čekalo budovatele tohoto dolu ještě hodně práce, než byla vytěžena první tuna uhlí v r. 1971 a dosaženo plné projektované těžby v roce 1980, kdy byla dokončena jeho výstavba.
Do roku 1971 museli raziči vyrazit několik desítek kilometrů důlních děl (chodeb a překopu), aby připravili první poruby v uhelných slojích pro dobývání uhlí.
Chybí historie dolu Staříč, mimo jiné i výbuch na závodě 3 v Chlebovicích v čelbě předáka Plačka na 2.patře na odpolední směně před Silvestrem v roce 1976, kde jsem vybavoval tuto čelbu se svým kolektivem elektrikářů ja předák montážní čety.
Dobrý den,
obsah těchto stránek nelze brát jako definitivní, protože nových materiálů a podkladů neustále přibývá. K tomu, aby se tyto stránky ustálily v definitivní podobě, zejména obsahové, bude nutné ještě moře času, neboť české hornictví je bohaté jak na historii, tak na události. Avšak pokud máte nějaký materiál k Dolu Staříč, resp. k události na Silvestra 1976, bud rád za jeho poskytnutí, př. zapůjčení.
R.K.
Ahojte, viete mi niečo bližšie dať vedieť o nešťastí z apríla 1970 v Staříči?Tam dole zostal môj krstný otec,volal sa Antonín Zdeněk a ja som ho v podstate nepoznal,mal som 4 roky…Neviem ani ako vyzeral,ani čo sa tam stalo,bolo to dávno ale budem vďačný za nejaké informácie,ďakujem.Ľuboš
Dobrý den, budou brzo zasypávat šachty. Zajímal by mne názor profíků, ale i horníků, co se může dít. Chci koupit malý domeček ve Staříči (2018 ), ale jestli se mi v budoucnu propadne o 1 metr do země, to je otázka. Můj děda mi to již nepoví, doly Ostrava Vítězslav Haladej, Ostrava- Přívoz.
Dobrý den, budou brzo zasypávat šachty. Zajímal by mne názor profíků, ale i horníků, co se může dít. Chci koupit malý domeček ve Staříč(i 2018 ), ale jestli se mi v budoucnu propadne o 1 metr do země, to je otázka. Můj děda mi to již nepoví, důl Šverma. Vítězslav Haladej, Ostrava.
Dobry den, muze mi dat nekdo GPS pozici zavodu Staříč IV ?
jestli někdo něco chcete napište mail,mám nějaké materiály. Ivunko@email.cz
Micash,Staříč iv se nikdy nepostavil.
Něco k výbuchu metanu,na Chlebovicích,mám na facebooku ,důl Staříč