Lom Vršany leží západně od města Most v jihovýchodní části mostecko-chomutovské pánve, dobývá hnědouhelné ložisko vyvinuté ve slatinicko-bylanské oblasti Severočeské uhelné pánve. Uhelné souvrství klesající pod zemský povrch od kopce Ressl do hloubky 90 metrů je zde rozděleno do čtyř uhelných slojí. Lom Vršany navazuje na těžbu uhlí, která v minulosti probíhala na jihovýchod od Mostu v lomu Hrabák a Šmeral. Na západě a severu je ohraničen lomem Šverma, na východě dobývacím prostorem Slatinice a na jihu hygienickým pásmem 500 m od obcí Malé Březno a Vysoké Březno. Slojové souvrství je v dobývacím prostoru Vršany charakteristické tím, že je tvořeno stavbou čtyř uhelných slojí, z nichž vrchní a spodní nejsou vyvinuty na celé ploše ložiska a mají proměnlivou mocnost. První sloj vybíhá blízko k povrchu a je proto postižena oxidačním procesem. Druhá sloj dosahuje až 20 metrů mocnosti
a tvoří základ bilančních zásob, i když má u hlavy a paty nebilanční zásoby.
Třetí sloj má nestálejší bilanční mocnost i jakost.
Čtvrtá sloj je vytvořena ve východní části ložiska, kde je odštěpena od třetí sloje. Její mocnost i kvalita jsou velmi proměnlivé. Koncepce technického a technologického řešení těžby vychází z geologické situace a zásob těženého materiálu. Porubní fronty lomu postupují severním směrem, po dosažení severní hranice Holešického pole se postup otočí východním směrem přes energetický koridor do dobývacího prostoru Slatinice, kde při projektované těžbě 10 mil. tun uhlí ročně ukončí těžbu v roce 2035.
Historie
Otvírka lomu Vršany byla zahájena v roce 1978 prvotní skrývkou. V roce 1982 bylo vytěženo první uhlí a během čtyř let se lom Vršany přehoupl přes hranici 6 mil. tun uhlí.
V následujících letech se těžba uhlí pohybovala v rozmezí 6,5 až 7,7 mil. tun průmyslových směsí uhlí v rozmezí výhřevnosti 8,5 až 13 MJ/kg.
Výsypky
Do roku 1994 byly skrývkové zeminy ukládány do bývalého lomu Šmeral a na vnější výsypku Březno. V roce 1994 byla ukončena stavba vnější výsypky Březno a byly zahájeny intenzivní rekultivační práce. Skrývkové zeminy jsou ukládány do bývalého lomu Šmeral a na vnitřní výsypku lomu Vršany.
Technologie těžby
Těžba v lomu Vršany probíhá v pěti smíšených řezech, z nichž první dva těží dvouřezovou technologií převážně odkliz a jen malé množství uhlí z první sloje. Třetí až pátý řez zajišťuje těžbu druhé, třetí a čtvrté sloje, které jsou odděleny malou mocností meziloží, převažuje zde uhlí.
Technické vybavení
Lom Vršany je koncipován pro těžbu velkostrojovou technologií. Na dobývací straně jsou zasazeny dva kolesové velkostroje KU 800, každé s výkonem 4800 m3/hod a tři kolesové velkostroje KU 300.S, každé s výkonem 1200 m3/hod. Na výsypkách jsou zasazeny dva zakladače ZP 6600, každý s výkonem 6600 m3/hod a PVZ 2500 s výkonem 2500 m3/hod Přeprava hmot je zajišťována pásovými dopravníky z Transporty Chrudim šíře 1800 mm o rychlosti 5 m/sec. a šíře 1200 mm s rychlostí pásma 4,1 m/sec. Zvláštností pro lokalitu Vršany je řešení uzlového centra pásové dopravy pomocí výsuvných hlav, které umožňují těžbu jakéhokoliv rypadla na kterýkoliv uhelný a nebo odklizový pásový dopravník a vytváří dokonalé podmínky pro mísení uhlí a ukládání skrývkových a odklizových zemin.
