Dne 6. dubna 1967 došlo na povrchovém Dole Ležáky k nehodě, na jejíž likvidaci se významnou měrou podíleli i důlní záchranáři.
Rýpadlo K 300 se nacházelo ve skrývkovém řezu na hlavě sloje, která byla již částečně vyrubána starým hlubinným dolem Evžen. Ačkoliv se provádělo předepsané předvrtávání v souladu s vypracovaným technologickým předpisem pro toto pracoviště, tj. do hloubky 3 m, došlo k náhlému propadnuti rýpadla do hraniční velkoprostorové komory. Situace se velmi zkomplikovala, když ve velmi krátké době došlo k zapaření nahromaděné uhelné zásoby v obnažené komoře.
Záchranáři přivolaní z HBZS v Mostě byli postaveni před úkol prozkoumat starou komoru a prověřit možností znovupostavení rýpadla a při průzkumu také vynést důležitý dokumentační materiál a majetek zaměstnanců z ohněm ohroženého stroje. Dalšími úkoly potom bylo zamezení dalšího šíření vznikajícího záparu a ochrana rýpadla před ohněm a také odtěžení zásoby pod spodní housenkou a trupem velkostroje.
Záchranáři ihned přistoupili ke splnění úkolů. Hašení záparu a odtěžování zásoby bylo ztíženo neustálým mírným sesuvem stroje do nezavalené komory. Na pracovišti záchranářů byl také kouř a zvyšovala se teplota.
Když s postupem prací neustávalo klesání velkostroje, jehož těžiště bylo již značně přeneseno na opačnou stranu, rozhodlo vedení závodu nasadit na práci rýpadlo se lžící o obsahu 2,5 m3 a obnažit jim pilíř až k havarovanému velkostroji s ponecháním asi 1 m mohutného ochranného pilíře. Tento blok byl později odpálen pracovníky Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě. Potom byla nasazena těžká vyprošťovací vozidla, zapůjčená z ČSAD a s jejich pomocí byl velkostroj překlopen a vlastní váhou pak klesl do správné polohy.
Celá akce proběhla přesně podle předem vypracovaného plánu a rýpadlo K 300 v hodnotě 5 miliónů Kčs mohlo být během 4 měsíců vráceno zpět do provozu. Záchranáři odpracovali při této havárii 590 hodin, a přispěli tak k záchraně velkých hodnot.
